Na Šumavě ožívá legendární Želnavský smyk, sloužil k plavení dříví

Na Šumavě začala rozsáhlá úprava historického vodního díla Želnavský smyk. Lidé díky tomu budou moci navštívit soustavu plavebních kanálů. Dříví se zde plavilo až do roku 1961.

Rekonstrukce, která by měla skončit v roce 2021, vyjde na necelých 88 milionů korun. Velkou část z nich pokryje dotace přeshraničního programu Interreg V-A Rakousko - Česká republika.

Projekt návštěvníkům Šumavy zpřístupní soustavu plavebních kanálů i přírodní památku rašeliniště Bavorské nivy na rakouské straně hranice.

Želnavský smyk je dlouhý 3,8 kilometru a byl vybudován ve druhé polovině 19. století po zřízení překladiště v Želnavě. To jej spojovalo se Schwarzenberským plavebním kanálem v místě dnešní křižovatky Klápa na hranici národního parku.

Právě díky Želnavskému smyku si plavební kanál udržel svůj význam i po ukončení Vídeňské plavby na konci 19. století. Umožňoval totiž transport dřeva z lesů k Vltavě, aby mohlo být umístěno na pražském či německém trhu. V provozu tak byl až do roku 1961, kdy jím Vojenské lesy a statky splavily posledních 2 300 kubíků dříví.

Želnavský smyk

• Historické vodní dílo známé také pod názvem Hefenkriegský smyk bylo vybudováno v roce 1887 v době vzniku překladiště v Želnavě.
• Historická vodní cesta pro plavení dříví spojovala až do roku 1961 Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Dílo vedlo z větší části podél plavební silnice Scheiterstrasse od Hefenkriegských skládek.
• Právě díky Želnavskému smyku si Schwarzenberský plavební kanál udržel svůj význam i na konci 19. století.
• Po úpravách oblouků kanálů v daném úseku celý systém reagoval i na změnu poptávky na trhu z palivového dříví na stavební. Umožňoval totiž plavení dlouhého dříví.
• Želnavský smyk získal český stát v rámci vyvlastňovacího zákona Lex Schwarzenberg a v roce 1953 jej s lesními pozemky na Šumavě převzaly Vojenské lesy a statky. Plavení dřeva každoročně probíhalo zejména v měsíci květnu.
• Provoz byl ukončen v roce 1961, protože už tehdy začala mít navrch přeprava nákladními automobily.

„Želnavský smyk je stejně jako celá stavba Schwarzenberského plavebního kanálu legendou lesnického hospodaření na Šumavě. Pro Vojenské lesy a statky (VLS) má toto dílo o to větší historickou hodnotu, že příští rok oslaví náš státní podnik 70. výročí od převzetí provozu na kanálu. Jsem rád, že jsme našli společně s našimi českými i rakouskými partnery cestu, jak toto dílo do šumavské krajiny vrátit,“ uvedl Petr Král, ředitel VLS, které rekonstrukci zajišťují společně s rakouskou organizací cestovního ruchu Tourismusverband Böhmerwald.

Pracovníci v minulých týdnech provedli v okolí Želnavského smyku základní terénní úpravy, v těchto dnech pokračuje pročištění koryta od drnů, sedimentů a kořenů.

„Koryto smyku je tvořeno lichoběžníkovou konstrukcí z kamenných desek usazených na sráz. Po vyčištění nás budou čekat opravy a znovuosazení desek. V polovině příštího roku pak zahájíme obnovu koryta tam, kde zcela chybí. Jde asi o kilometrový úsek,“ informuje projektová manažerka VLS Daniela Růžková s tím, že na projektu se podílí rakouský dodavatel, který je schopen vyrobit repliky desek odpovídající původním parametrům koryta z místní hrubozrnné žuly.

V úsecích, kde v současné době veškeré kameny chybí, ať již kvůli přeložení smyku do Nové Pece, či z důvodu zcizení desek, bude kamenného opevnění pomocí štípaných desek doplněno. K tomu dojde zhruba v polovině příštího roku. Desky přitom budou věrnými kopiemi historických stavebních prvků.

Vedle této vodní cesty by v rámci projektu měl být obnoven také další sedmisetmetrový úsek Schwarzenberského plavebního kanálu od bývalé osady Růžový vrch až po státní hranici.

Poslední významný zásah do soustavy plavebních kanálů byl proveden v roce 1958. Úpravy si vyžádalo budování Lipenské přehrady. Kvůli zvednutí vodní hladiny u Vltavy bylo koncové překladiště přesunuto o zhruba kilometr do míst, kde bylo do nedávné doby společně s dřevoskladem u Nové Pece.

Kvůli změně cílového místa bylo na části smyku odstraněno opevnění koryta ze žulových desek, které bylo použito na novém úseku.