„Tento nápad, projít si Šumavu a využít tu skvělou možnost přenocovat v samotném srdci šumavské přírody, ve mně zrál pár let. Loni jsem se rozhodl tento výlet absolvovat s tím, že ho celý převedu na stránky knihy, která bude sloužit jako turistický průvodce pro ty, kteří si Šumavu chtějí užít úplně maximálně,“ vysvětluje Michal Jančařík.
Drobná knížka, jejímž kmotrem je kytarový virtuos Lubomír Brabec, představuje nejen samotná nouzová nocoviště, kterých je na území národního parku sedm, ale také turistické mapy, fotografie a popis celé cesty, z níž si Michal Jančařík přinesl úžasné zážitky.
„Putování po nocovištích bylo výborné. Vyrazil jsem loni v srpnu a na žádném z těch nocovišť jsem nebyl sám, za což jsem byl docela rád. Přece jen člověk měl večer s kým poklábosit. Všude byli většinou velmi milí lidé, často mladé páry. A spalo se mně tam krásně. Každému byl doporučil alespoň dva tři dny tam strávit a na dvou těch nocovištích třeba přespat. Je to neopakovatelný zážitek, když se člověk ráno probudí do toho tichého šumavského prostoru, do jedinečné šumavské přírody. Takový výlet stojí za to,“ doporučuje Jančařík.
Ale vzpomněl si i na nocoviště, kde mu běhal mráz po zádech. „To bylo na Hůrce, kde dříve bývala vesnice. Měl jsem tam docela strach, protože jsem si vyslechl tu příhodu o tanci vojáků s mrtvolami zemřelých sklářů. To se tam stalo někdy v padesátých letech. Říkal jsem si, že tady bych tedy sám spát nechtěl. Naštěstí když jsem tam už za soumraku přišel, uviděl jsem, že už tam jeden stan stojí a v něm spali mladí lidé, kluk a holka. Tak jsem jim říkal, že je hrozně rád vidím,“ vypráví Jančařík.
Jednotlivá nocoviště jsou podle jeho slov rozmístěna zhruba dvacet kilometrů od sebe tak, že se turista za den přemístí z jednoho k druhému a během dne si užije šumavských krás do sytosti. A užil si jich i sám Michal, na své cestě poblíž Poledníku dokonce uviděl tetřeva, který je velmi plachý a navíc kriticky ohrožený.
Podle jeho slov turisté nouzová nocoviště hojně využívají. „Frekvence je veliká například na Poledníku, na Bučině nebo na Modravě, kam jsem se se stanem skoro ani nemohl vejít. Ale třeba na té Hůrce nebo u Strážného byl kromě mého jen jeden další stan,“ popsal Jančařík.
Co se týče praktických věcí, upozornil na to, že turisté, kteří chtějí přespávat na nocovištích, by měli mít s sebou, kromě běžného vybavení pro kempování. dostatek vody. „Na nocovištích jsou jen toi-toiky, ale není tam nikde žádná voda, tedy kromě potoků, takže s tím je potřeba počítat,“ doplnil Jančařík. Knížku mohou zájemci koupit ve všech informačních střediscích NP Šumava.
