„Loni zaznamenala Horní Planá s 2 200 obyvateli úbytek 31 lidí. Takto budeme za deset let bez pětiny obyvatel. Tento trend na Šumavě trvá několik let. A to nemá Planá v národním parku ani jeden dům, patří jen do Chráněné krajinné oblasti (CHKO). Ale kvůli parku nemůžeme pěstovat turismus jako v Rakousku,“ posteskl si starosta Jiří Hůlka.
S národním parkem na území obce je naopak spokojený například Libor Pospíšil, starosta Prášil. Jejich katastr zaujímá šestinu šumavského parku a od jeho vzniku se počet obyvatel zvýšil ze stovky na 150.
Pospíšil si myslí, že vystěhovávání lidí je spíš důsledkem toho, že se značka národního parku dostatečně nepropaguje. „Především stát, potažmo Ministerstvo životního prostředí, neumí značku parku dostatečně zobchodovat. To, co se děje třeba v bavorském národním parku, by se mělo částečně dít i u nás. Za hranicemi práci v lese nahradili investicemi do informačních středisek, návštěvnických center či do různých domů divočiny. To z bavorského parku udělalo něco, čím se může Německo chlubit,“ míní Pospíšil.
Na připomínku, že by stát musel investovat velké peníze, reaguje tím, že prioritní je marketingově podporovat značku parku a ruku v ruce s tím musí přijít investice.
„Stát musí lidem říci, že je tu území, které je specifické, že je tu něco, co nikde jinde k vidění není,“ tvrdí starosta, který svými názory nesouzní s ostatními starosty obcí národního parku.
Venkov se vylidňuje na celém světě, říká Hubený
Podle ředitele národního parku Pavla Hubeného je vystěhovávání venkova jev popsaný už v 19. století, který ovšem ve 20. století nabral na síle. „Souvisí s odlivem lidí do měst kvůli lepší nabídce práce a možnostem vyžití,“ uvedl Hubený.
„Děje se to na celém světě a různé vlády to řeší různě. V Evropě se snažíme lidi na venkově udržet například dotacemi do zemědělství, za socialismu to bylo vytvářením umělé a také dotované zaměstnanosti mimo tržní prostředí,“ podotkl Hubený.
Přesto lidé stále venkov opouštějí. „I na Šumavě správa národního parku nabízí některá pracovní místa, jenže ta nemohou celou poptávku pokrýt a hlavně ani nemohou ekonomicky soutěžit s velkými městy,“ konstatuje šéf parku.
Ten od září plánuje vytvořit šest nových postů přímo v obcích v souvislosti s projektem návratu koně chladnokrevníka. „Uvažujeme o dalších asi deseti pozicích, ale to také závisí na finančních možnostech státu,“ uvedl Hubený.
Starosta Horní Plané Jiří Hůlka upozornil na to, že vojenské lesy, které hospodařily na území dnešního parku, měly 760 zaměstnanců. „To se ale v lese normálně hospodařilo. Dnes lesy zaměstnávají minimum místních, na lesní práce najímají parkem vybrané Ukrajince či Slováky,“ popsal starosta.
Naráží na to, že park podle zákona o zadávání veřejných zakázek musí vybrat nejlevnější firmu a daní za levnou práci je příliv gastarbeiterů.
Do oblasti, kam jezdí turisté jen v létě, investoři nejdou
Podle Hůlky místní zachraňuje Německo a Rakousko, kam lidé jezdí například uklízet do penzionů nebo v zimě pracují v lyžařském středisku Hochficht.
„Když se park zakládal, slibovali nám, že výpadek nahradí turismus, jenže tento byznys není na Šumavě podporovaný jako v Rakousku či Německu. Tady se podpoří maximálně proznačení stezek, ale turista potřebuje infrastrukturu. Do té musí někdo investovat a ty peníze se musí vracet. Je to začarovaný kruh,“ líčí Hůlka. Ten kvůli pracovním místům podporuje lanovku z Nové Pece do německého střediska Hochfichtu. Vedení parku ale její výstavbu v první nejcennější zóně odmítá.
Hůlka argumentuje, že lanovka se dotkne pouze dvou setin promile rozlohy parku a přinesla by na české straně 350 stálých pracovních míst. Ale to ředitel parku zpochybňuje, mluví maximálně o desítkách míst. Podle něj je navíc otázkou, zda by lanovka přinesla práci opravdu místním.
Co by se podle Hůlky změnilo například v Horní Plané nebo v Nové Peci, z které by měla lanovka vést, kdyby zde nebyl národní park?
„Byla by tu i zimní sezona. Když na české straně není možné vybudovat sjezdovky, tak by měl park dovolit vybudovat alespoň lanovku, která by turisty z české strany vozila do Rakouska,“ tvrdí Hůlka.
Do oblasti, kam turisté jezdí jen v létě, prý investoři nejdou, protože se jim peníze nevrátí. „Proto se tu přestává investovat i opravovat, protože není ani na prosté opravy stávajících ubytovacích zařízení. Pokud se zde nezainvestuje, předběhne nás jiná destinace. Třeba Lipno nad Vltavou, které není v národním parku ani v CHKO, zaznamenalo přírůstek 53 procent obyvatel. Protože tam funguje největší rodinný lyžařský areál v Česku s ubytovací kapacitou kolem pěti tisíc lůžek,“ dává příklad Hůlka.
