Na Šumavě obnovují mokřady, v cenných lokalitách se pracuje ručně

  16:28aktualizováno  16:28
Kvůli boji proti suchu se na Šumavě obnoví téměř dva tisíce hektarů rašelinišť a mokřadů. Práce, jejichž cílem je zlepšení zadržování vody v tamní chráněné přírodě, už začaly. Na projekt je vyčleněno 150 milionů korun.

Zhruba dvě stě let jsme Šumavu odvodňovali a vysušovali. Je třeba jí vrátit, co jí patří. Tímto heslem odstartoval ředitel šumavského parku Pavel Hubený sedmiletý projekt obnovy mokřadů a rašelinišť Život pro rašeliniště.

V Národním parku Šumava a v menší míře i v sousedním Národním parku Bavorský les bude obnoveno 2059 hektarů ploch, z toho 1672 hektarů rašelinišť a mokřadů.

První práce začaly před několika týdny, projekt má skončit v prosinci 2024. Za tu dobu se počítá se zablokováním 80 kilometrů odvodňovacích kanálů, a naopak s obnovou 13 kilometrů drobných potůčků. V Čechách se revitalizace dočká 43 lokalit, v Bavorsku pět.

Obě země už v minulosti s obnovou mokřadů a rašelinišť začaly. Na české straně se za dvacet let podařilo obnovit téměř 700 hektarů mokřadů a rašelinišť. 

Začíná se obnovou mokřadů u Gerlovy Hutě v západní části Šumavy a skončí až u Lipna. „Jednou z největších obnovených ploch bude stohektarové prameniště a mokřady pod Zhůřím u Javorné, plánuje se také obnova sedmnáctihektarového průmyslově těženého rašeliniště Vlčí jámy,“ řekla šéfka projektu Iva Bufková.

Připomněla, že mokřady jsou mimořádně důležité, protože zadržují vodu v období sucha. „O Šumavě se mluví jen v souvislosti s lesy, ale třetina Šumavy jsou mokřady a desetina rašeliniště,“ shrnula Bufková.

Lidé z louky odvedli vodu a tím zničili malé rašeliniště

Jedním z míst, kde se bude rašeliniště obnovovat, je oblast Na Rybárně nedaleko Modravy. „Plocha kolem je bohatá na rašeliniště a mokřady, podíl rašelinišť je tu kolem 25 procent, což je srovnatelné se severskými krajinami. Z větší části jsou tu mokřady zachované, ale jsou tu místa, kde člověk působil negativně,“ ukázala na louku pod lesem.

„V této části je malý pramenný systém s velkým množstvím vody, lidé ho ale protkali kanály, aby vodu z louky odvedli. Tím zničili malé rašeliniště,“ vysvětlila dále Bufková.

Zhruba hektarová plocha se bude s pomocí peněz z programu obnovovat tak, že se kanály přehradí a zasypou, aby z místa voda už v takové míře nemohla odtékat a zůstala zde jako rezerva pro období sucha.

Fotogalerie

K zablokování kanálů se používá lehčí technika, ale v místech, která jsou nepřístupná a jedná se o cenné lokality, které by se technikou poničily, se revitalizace rašelinišť a mokřadů provádí ručně. „Proto jsou tato opatření drahá, musí se tam totiž ručně donést materiál. Hráze se musejí příčně zabudovat do kanálů, utěsní se po stranách i u dna kanálu, aby voda nemohla pronikat a kanály se zasypají. Kdyby se kanály pouze zasypaly a nebudovaly se hráze, voda by se přes valy zeminy stejně dostala,“ přiblížila Bufková.

Lidé šumavská rašeliniště odvodňovali, aby mohli například sekat louky. V lesích se odvodňovalo proto, aby se zvětšila produkce dřeva.

Už za Schwarzenbergů se začaly kopat kanály, protože když jsou lesy sušší, stromy rostou víc a jsou hustší, kdežto na mokřadech jsou řídké.

Za klíčový projekt v boji se suchem považuje obnovu mokřadů také ministerstvo životního prostředí. Z celkových nákladů asi 150 milionů korun, přispělo ministerstvo přes 41 milionů korun. Většina peněz, v přepočtu 124 milionů korun, bude investována na české straně Šumavy.

K získání tak velkého objemu peněz Národnímu parku pogratuloval šéf Národního parku bavorský les Franz Leibl. Poznamenal, že EU z programu Life podporuje jen projekty, které mají celoevropský význam. „Jsme rádi, že se jako menší partner můžeme projektu zúčastnit,“ sdělil Leibl.

Nejčtenější

VIDEO: Nejdelším železničním tunelem v zemi už jezdí vlaky s cestujícími

První vlak s cestujícími, který projel nejdelším železničním tunelem v České...

Nejdelší železniční tunel v České republice začíná sloužit veřejnosti na třetím železničním koridoru z Plzně do Prahy....

Zemřel šumavský podnikatel Talián. Stavěl hotely a přátelil se se Zemanem

František Talián na snímku z roku 2010, kdy se jako člen občanského sdružení...

Ve věku 70 let zemřel minulou středu vystudovaný právník František Talián, kterému přátelé přezdívali král Šumavy. Po...

Nová varianta pro Plekance. Zájem má Plzeň, potvrdil manažer Vlasák

Plekanec: O medaili se nikdo nebaví, vážíme si podpory diváků

O hokejistu Tomáše Plekance usiluje další klub z české extraligy - Plzeň. Pro iDNES.cz to potvrdil sportovní manažer...

Čisto na kolejích. V nejdelším tunelu nebude možné používat staré toalety

Prohlídka nejdelšího železničního tunelu v ČR u Plzně. (21. 9. 2018)

Už tento pátek se naplno rozjede provoz více než čtyřkilometrového železničního tunelu Ejpovice - nejdelšího v Česku....

Logističtí géniové. Při biatlonu budou Emmonsovi „střílet“ i proti sobě

Matthew a Kateřina Emmons na střelnici v Plzni-Lobzích.

Starají se o čtyři děti, mají pracovní úvazky na střelnici v Plzni a navrch teď oba pomáhají biatlonovým reprezentacím,...

Další z rubriky

Bylo nám jedno, jestli je venku den, nebo noc, říká šéf ražby tunelu

Šéfem ražby nejdelšího železničního tunelu v ČR z Kyšic do Plzně je Štefan Ivor.

Tento týden začaly jezdit vlaky novým železničním tunelem u Plzně, který je nejdelší svého druhu v Česku. Ražbu obou...

Houkající vůz strážníků jel na červenou, střetl se s osobním autem

Při nehodě vozidla plzeňských městských strážníků a osobního auta se zranili...

Plzeňští policisté vyšetřují od středečního odpoledne nehodu strážníků. Ti vjeli se zapnutými majáky na červenou do...

Smrt stěhováka pod bednou v kostele nemá viníka, jednatele soud zprostil

Krajský soud v Plzni.

Odvolací Krajský soud v Plzni zprostil jednatele stěhovací firmy Viktora Kopeckého obžaloby za smrt mladíka v kostele...

Najdete na iDNES.cz