Národní pak Šumava má zaplatit 450 tisíc korun jako pokutu za zásahy proti kůrovci.

Národní pak Šumava má zaplatit 450 tisíc korun jako pokutu za zásahy proti kůrovci. | foto: Ladislav Němec, MF DNES

Šumavský park dostal téměř půlmilionovou pokutu za zásahy proti kůrovci

  • 41
Národní park Šumava má zaplatit 450 tisíc korun jako pokutu za zásahy proti kůrovci. Rozhodla tak Česká inspekce životního prostředí. Ta vedení rezervace vytýká, že v letech 2010 a 2011 rušili pily a dřevorubci chráněné tetřevy. Poukázala také na použití biocidů už před vydáním výjimky a také vykácení holin u jezera Laka.

Inspekce životního prostředí vyměřila národnímu parku pokutu ve výši 450 tisíc korun. Vytýká mu zejména rušení tetřeva přítomností lidí a hlukem motorových pil v roce 2010 i 2011. Dále použití biocidů dříve než byla vydaná výjimka v roce 2010 i v roce 2011 a také vykácení stromů, především v roce 2010 u jezera Laka, kde vznikla holina o velikosti téměř 100 hektarů.

Podle ředitele Jiřího Mánka se park proti pokutě odvolá v zákonné lhůtě 15 dnů. "Odvoláme se zejména proti výši pokuty. Důvody jejího uložení rozporovat nechceme," řekl pro iDNES.cz Mánek s tím, že vedení parku uznává například pochybení, týkající se použití biocidů ještě před udělením výjimky.

Les v okolí jezera Laka v roce 2009.
Les v okolí jezera Laka v roce 2010 po zásazích proti kůrovci v době, kdy byl

Vlevo les u jezera Laka v roce 2009. Vpravo letecký snímek z roku 2010 po zásazích proti kůrovci. tehdy byl ředitelem NP Šumava František Krejčí.

Vedení parku však tvrdí, že zásahy proti kůrovci na Šumavě byly nutné. "Bývalý ředitel Šumavy Jan Stráský a současný šéf Jiří Mánek díky zásahům zastavili kůrovcovou kalamitu, která se rozhořela po nezpracování polomů v roce 2007. Na rozdíl od slovenských ministrů životního prostředí jim nehrozí nebezpečí trestního stíhání za nečinnost," řekl mluvčí národního parku Pavel Pechoušek.

"Volili jsme krizové době nejlepší možné řešení, abychom co nejrychleji zmírnili negativní dopady kůrovce na předměty ochrany přírody Národního parku Šumava. Kůrovec se ve smrkových monokulturách šíří exponenciální řadou až do doby vyčerpání potravních možností. Kdyby se na Šumavě proti přemnoženému kůrovci v minulých letech zasahovalo méně důrazně, trvala by kalamita o dva roky déle a padlo by jí za oběť o statisíce stromů více.  Z toho pohledu bychom svá rozhodnutí neměnili," podotkl Mánek.

Kůrovcové kalamitě od roku 2008 padlo za oběť milion stromů, které musely být pokáceny. Současné vedení parku však poukazuje na to, že většinu z nich nešetrným způsobem pokácelo "ekologické vedení" v letech 2008 - 2010 v čele s ředitelem Františkem Krejčím.

"V době ředitelování Stráského a Mánka se kácelo mnohem méně a navíc se v nebývale velkém měřítku používalo ekologicky šetrné a finančně velmi nákladné metody loupání nastojato," uvedl Pechoušek.

Téměř současně se zprávou o hrozící pokutě informovalo vedení národního parku o ukončení kůrovcové kalamity. Tuto sobotu padl miliontý smrk, který od roku 2008 po orkánu Kyrill napadl kůrovec.

Podle správy parku kalamita skončila v jižní části Šumavy na jaře. A na podzim skončí i na západní straně. Lesníci plánují, že letos pokácejí maximálně 70 tisíc stromů. To je v porovnání s předchozími roky podstatně méně (více o konci kůrovcové kalamity čtěte zde).