Zahraniční studenty přijímá lékařská fakulta v Plzni už zhruba dvacet let, počet se zvýšil hlavně se vstupem ČR do EU v roce 2004. Ilustrační snímek

Zahraniční studenty přijímá lékařská fakulta v Plzni už zhruba dvacet let, počet se zvýšil hlavně se vstupem ČR do EU v roce 2004. Ilustrační snímek | foto: Daniel Beran, MAFRA

Rok studia v Plzni stojí až 320 tisíc, přesto láká Bahrajnce i Řeky

  • 2
Stovky cizinců míří každoročně na plzeňské fakulty. Velká část jich je tu jen na několik měsíců na výměnný pobyt, další absolvují celé placené studium v anglickém jazyce. Mají zájem zejména o medicínu, elektrotechniku a elektroenergetiku a říkají, že vzdělání zde vyjde levněji, než v zemích západní Evropy.

Amin Moztarzadeh se do Plzně přestěhoval téměř před sedmi lety. Stejně jako jeho bratr vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni. Namísto toho, aby se po promoci vrátil do rodného Íránu, zůstal tady, pracuje jako zubař a učí v nemocnici.

Moztarzadeh patří do početné skupiny mediků, kteří studují medicínu v anglickém jazyce. Ve všech ročnících je jich nyní na 400, za jeden rok studia zaplatí 260 tisíc korun, respektive 320 tisíc korun, pokud studují stomatologii.

"Ročně si tím přijdeme až na 90 milionů korun, to je třetina až čtvrtina našeho celkového obratu," konstatuje děkan fakulty Boris Kreuzberg.

Zahraniční studenty fakulta přijímá už zhruba dvacet let, počet se zvýšil hlavně se vstupem ČR do Evropské unie v roce 2004.

"Přicházejí k nám uchazeči z arabských zemí, Kuvajtu, Bahrajnu, hodně jich je ale také z Portugalska, Švédska, v minulosti také z Řecka. V poslední době přibývá zájemců z Německa," jmenuje proděkan Antonín Zicha, podle něhož jsou pro ně hlavní motivací náklady na studium.

Někteří raději studují v češtině, i když jazyk neovládají

Ač se částka může zdát závratná, v zemích západní Evropy by byla ještě výrazně vyšší. "V Anglii jsou náklady třeba desetkrát vyšší, navíc je velmi obtížné se na tamní univerzitu dostat," potvrzuje jeho slova Amin Moztarzadeh.

Podle Zichy je dalším z důvodů. proč si vybírají plzeňskou fakultu, fakt, že spadá pod Univerzitu Karlovu. A ta má ve světě dobré jméno. Zájemci o studium musí standardně složit přijímací zkoušky, a to v zemi, z níž pocházejí.

"Rozhodně to není tak, že vezmeme každého. Naším zájmem je, aby školu skutečně dostudovali," říká Zicha.

Podle Moztarzadeha se drtivá většina studentů po dokončení školy vrací zpět do své země. "Já vím opravdu jen o několika, kteří tady zůstali. U mě osobně to bylo kvůli tomu, že jsem si tu našel přítelkyni. Jinak bych se vrátil buď zpět do Íránu, nebo bych asi šel pracovat do jiné země," zamýšlí se Amin Moztarzadeh.

Lékařská fakulta je z hlediska množství zahraničních studentů platících si výuku v anglickém jazyce výjimkou.

Na Západočeské univerzitě studují jen jednotlivci. Za jeden rok zaplatí 5 300 eur (v přepočtu zhruba 145 tisíc korun). "Větší zájem je o doktorské studium. Každým rokem přichází jeden dva doktorandi. V současné době máme na fakultě asi pět zahraničních studentů, každému se věnujeme individuálně," říká proděkan Fakulty elektrotechnické ZČU Jiří Kotlan.

Na fakultě se však setkávají s tím, že student namísto toho, aby za výuku v angličtině platil, raději studuje v češtině. A to i přesto, že jazyk neovládá. Přicházejí sem lidé z arabských zemí, ale i z jižní Ameriky. "Měli jsme tady i studenta z Venezuely či Afriky," konstatuje Kotlan.

Zájem je zejména o obor elektrotechnika a elektroenergetika. "Absolventi se většinou vracejí zpět domů, kde zastávají významné posty," říká Kotlan.

Pokud se studentům podaří získat ve své zemi stipendium, velká část nákladů se pokryje. A to by se v zemích západní Evropy rozhodně nestalo.

Podle Kotlana sice fakulta také získá výukou nějaké peníze, nejedná se ale o nijak významnou částku. "Je to pro nás spíše o zvýšení prestiže," vysvětluje Jiří Kotlan.

Fakulta strojnická v současné době žádného zahraničního studenta nemá, v minulosti měla ale několik doktorandů. Další by mohl nastoupit na školu od září.

"Doktorandi se nám finančně vyplatí i v počtu jednotlivců, horší je to s těmi dalšími, v bakalářském či magisterském programu. Těch by se muselo přihlásit minimálně pět," řekl proděkan fakulty Jiří Česánek.

Školu sice zájemci, zejména z rozvojových zemí, občas kontaktují, jedná se však o první fázi. Hlubší zájem už neprojeví.

Podobné je to na Fakultě aplikovaných věd. "Studium nemůžeme dotovat, otevřené jej tedy nemáme," uvedla proděkanka Arnoštka Netrvalová, podle níž by bylo třeba přijmout další pedagogy. Za minimum by považovala alespoň dvacet studentů.