Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Studentka se po úrazu učila mluvit i chodit, za rok bude maturovat

  19:09aktualizováno  19:09
Těžkou zkouškou si prošla studentka Církevního gymnázia v Plzni Simona Fricová. Loni v srpnu spadla při vyjížďce z koně a tři týdny byla v kómatu. Když se probrala, nikdo nevěděl, jestli bude chodit, mluvit a myslet. Dívka se ale s nepřízní osudu statečně poprala a příští rok bude maturovat.

Studentka Simona Fricová se dokázala poprat s těžkým úrazem. Osudný den si prý vůbec nepamatuje. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Nehoda se stala v Bušovicích loni 11. srpna, tehdy dívka spadla z koně, zřejmě na hlavu. Lékaři ji poté udržovali v umělém spánku a prognóza byla špatná.

Simoně ale o ní nikdo neřekl, věděli o tom jen rodiče a kamarádi. Nikdo z nich, a ani lékaři, nevěřil tomu, že bude všechno jako dřív. Kromě Simony. Ta si ani jinou možnost nepřipouštěla.

„Kdyby mi řekli, že určitě nebudu chodit, asi bych tolik nebojovala. Ale já to nevěděla,“ zamýšlí se s odstupem osmnáctiletá studentka.

Osudný den si prý vůbec nepamatuje. Probudila se v nemocnici a vnímat začala až po několika týdnech. Ležela na neurochirurgii a odtud ji přeložili na oddělení dlouhodobé intenzivní péče ARO a pak na oddělení léčebné rehabilitace.

Co ji překvapilo a co pro ni bylo asi nejhorší, bylo, že zpočátku nemohla mluvit.

„Chtěla jsem něco říct, ale nemohla jsem. Vím jak mluvit, ale nešlo to hned,“ líčí těžké chvilky Simona. Mluvit začala v pátek 13. září.

Následovala dlouhá léčba. Začínala znovu chodit. Nejprve s oporou, s chodítkem, o Vánocích už chodila sama. I když trochu vrávorala.

„Trvalo to strašně dlouho. Nebo aspoň mi to tak přišlo. Hlavně když mě přeložili na rehabilitační pracoviště na Lochotín. Tam mi to začalo docházet. Uvědomila jsem si, že si sama nedojdu na záchod. Ani se neposadím ke stolu,“ vzpomíná Simona.

Kromě toho, že neustále rehabilitovala, začala se Simona brzy ptát po škole. Krátce poté, co se probudila, za ní začala chodit i její třídní kantorka Marcela Chuchlíková.

Přiznává, že první návštěva ji silně zasáhla. Simona nemohla hýbat rukama, viděla dvojitě, nebylo jasné, jestli bude chodit. Spoustu věcí si nepamatovala.

„Než jsem ji viděla, neuměla jsem si to představit. Načetla jsem si předtím spoustu věcí, ale v reálu to bylo samozřejmě někde jinde. Byl to šok. Já ji měla vždycky hrozně ráda, navíc mám stejně staré děti,“ líčí Chuchlíková, která za Simonou chodila pravidelně, jednou či dvakrát týdně.

Právě návštěvy v nemocnici Simoně výrazně pomáhaly. Chodili za ní kromě kantorek i kamarádky, přítel, členové rodiny.

„Ve škole mi hodně odpustili,“ říká skromně studentka

Po Vánocích se vrátila z Rehabilitačního ústavu v Kladrubech, kde byla tři měsíce. Pak se chtěla co nejdřív vrátit do školy. Poprvé tam šla těsně před koncem prvního pololetí. Sama, bez asistentky.

„Pan ředitel mi ji nabízel, ale nevěděla jsem, co by tam dělala. Pomohla by mi do schodů, ale co pak, při hodině?“ ptá se. Namísto asistentky jí tedy pomáhaly kamarádky.

Postupně začala dohánět zameškané učivo a dodělávat si zkoušky. Z některých předmětů získala známku i za první pololetí. „Hodně mi odpustili, byli na mě hrozně hodní,“ říká skromně Simona a dodává, že z předmětů, ze kterých chce maturovat, dohnala veškeré učivo.

Simona má necelý rok po úrazu stále mírné následky. Učí se běhat, skákání jí nejde, má trochu problém s rovnováhou. I nadále dochází ambulantně na rehabilitaci, ve škole měla místo normálního zdravotní tělocvik.

„Za velkou pomoc bych chtěla poděkovat veškerému zdravotnímu personálu, rodině, příteli, kamarádkám a v neposlední řadě profesorů, bez jejichž pomoci bych nebyla tam, kde jsem,“ dodává Simona.



Nejčtenější

Kauza plzeňského gólu. Proč ho videorozhodčí nechal uznat

Michael Krmenčík z Plzně vykouzlil na tváři úlevnou grimasu, z dorážky překonal...

V případu uznaného gólu plzeňských fotbalistů, kterému předcházel těsný ofsajd, se objevily "polehčující" okolnosti....

Slavia i Sparta poprvé ztratily, zato Plzeň zůstává stoprocentní

Příbramský brankář Milan Švenger se marně natahuje po míči.

Slavia už po porážce s Jabloncem není bez zaváhání, stejně tak Sparta, která remizovala s Příbramí. Fotbalisté Plzně...



Liga paradoxů. Lídr se nelíbí, na Spartě je „drzá“ i stará garda

Trenér Plzně Pavel Vrba sleduje hru svých svěřenců.

Plzeňští fotbalisté jako jediní z ligy vyhráli všech pět utkání v novém ročníku, ale jejich hra nemůže těšit ani jejich...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

VIDEO: Lidé se rozloučili s Patrikem Štěpánkem, nejmladší obětí z Afghánistánu

Pohřeb vojáka Patrika Štěpánka, který se společně s dalšími dvěma českými...

V kostele Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí v Plzni se lidé rozloučili se čtyřiadvacetiletým vojákem Patrikem...

Další z rubriky

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

Plzeň umístí do ulic další radary, zaplatí je i z pokut za rychlou jízdu

Měření rychlosti na Jižní spojce v Praze. Ilustrační foto

V posledních dnech letních prázdnin spustí město Plzeň další úsekové měření rychlosti automobilů. Do konce letošního...

Zbyly jen obvodové zdi a hodiny, říká pamětník o požáru vzácných domů

Dvacet let. Na snímku vlevo sleduje v srpnu 1998 Helena Procházková...

Smutné dvacetileté výročí si dnes připomínají obyvatelé městečka Úterý na Plzeňsku. Šestnáctého srpna 1998 večer na...

Najdete na iDNES.cz