Ještě před čtyřmi lety měla Západočeská univerzita v Plzni téměř 21 procent studentů starších 30 let. V letošním školním roce už je to ale jen 12,5 procenta.
Výrazně klesají také čísla absolutní. V akademickém roce 2011/2012 bylo těchto studentů 3500, letos jich je 1520. Nejvíce, téměř třetina, jich navštěvuje Fakultu pedagogickou ZČU.
Podle prorektora pro studium Ladislava Čepičky jsou tato čísla do značné míry logická. Nárůst počtu studentů starších 30 let souvisel s intenzivním rozvojem vysokého školství na přelomu tisíciletí.
„Vysoké školy nabíraly obrovské množství studentů, i těch, kteří dřív nemohli studovat a nyní se začali na univerzity hlásit. Říkáme tomu odložená poptávka,“ komentuje situaci Čepička. Připomíná, že se poptávka postupem času naplňuje a potřeba po studiu mezi staršími klesá.
Výjimkou jsou situace, kdy si určitá profesní skupina potřebuje zvýšit kvalifikaci. Aktuálně se to projevuje na pedagogické fakultě, kde si vzdělání doplňují takzvaní nekvalifikovaní pedagogové. Nyní je tu 428 posluchačů starších 30 let, v loňském školním roce jich bylo dokonce 568.
„Chod fakulty to velmi výrazně ovlivňuje. Nekvalifikovaní učitelé jsou zaměstnaní na školách, nemohou se proto zúčastňovat výuky v tradičních časech,“ nastínil nový děkan fakulty Miroslav Randa při nástupu do funkce. Výuka se podle něj proto do značné míry přesunula na pátek a mnohdy i na sobotu.
Obdobně museli získat vyšší vzdělání také pracovníci ve zdravotnictví. Dnes se podle děkanky Fakulty zdravotnických studií Ilony Mauritzové hlásí uchazeči starší 30 let zpravidla na dva obory v kombinované formě - všeobecná sestra a radiologický asistent.
„Většinou už tuto práci vykonávají, jsou zaměstnaní ve zdravotnických zařízeních a zvyšují si kvalifikaci,“ sděluje své poznatky Mauritzová. Většinou se podle ní jedná o absolventy střední zdravotnické školy s maturitou, kteří do zaměstnání nastupují jako zdravotničtí asistenti.
Razantní zvýšení zájmu ze strany starších studentů Mauritzová už neočekává. „Se vstupem do EU jsme museli přijmout požadavky na vzdělávání specificky regulovaných profesí, jednou z nich byla i všeobecná sestra,“ vzpomíná Ilona Mauritzová.
Tehdy byla pochopitelně poptávka mnohem vyšší, nyní už je jich výrazně méně. „Starších studentů, kteří se budou hlásit na kombinovanou formu, očekáváme v průměru stejně jako dnes,“ říká Mauritzová.
Starší posluchači bývají zodpovědnější
„Měli jsme obory, které v danou chvíli reagovaly na poptávku. Takovým příkladem je kombinované studium geomatiky, které navštěvovali především pracovníci katastrálního úřadu,“ konstatuje děkan Fakulty aplikovaných věd Miroslav Lávička, podle něhož však starší studenti nejsou primárně cílovou skupinou.
Téměř 60 procent starších studentů je nyní v doktorském programu. „To nastává poměrně často. Jsou případy, kdy studenti standardně ukončí studium a vrátí se k nám až po letech,“ potvrzuje Lávička.
Starší posluchači univerzit jsou podle zkušeností zpravidla zodpovědnější. „Jednou se rozhodli a touha po vzdělání je skutečně velká,“ líčí Ilona Mauritzová, podle níž může hrát roli i fakt, že v případě doplnění vzdělání se absolventům dostane i vyššího profesního ocenění.
„Například u kombinované formy oboru všeobecná sestra je minimum těch, kteří studium nedokončí. Dělají vše pro to, aby zkoušky zvládli,“ říká Mauritzová.
Starší posluchači mají studium zdarma, sami si platí pouze zdravotní a sociální pojištění.
