„Končím studium, tak jsem se k zapsání konečně odhodlal. Když má člověk to štěstí, že je zdravý, tak může alespoň něco udělat pro ostatní,“ uvedl pětadvacetiletý student šestého ročníku Lékařské fakulty UK v Plzni.
K zapsání do registru ho přivedlo i studium medicíny, protože se s nemocnými setkával, což podle něj člověka vede k myšlence, jak by mohl pomoci.
A jestli přemýšlí o tom, že mu časem z registru zavolají, aby dřeň daroval? Odpovídá, že nepočítá s tím, že by ho požádali o transplantaci, protože pravděpodobnost je malá.
„Pro registr je nejdůležitější, aby nás dárců bylo co nejvíc, protože čím víc dárců, tím je větší pravděpodobnost, že se dárce pro nemocného najde,“ podotkl.
V republice je deset dárcovských center
Kdyby byl náborářem, lákal by prý dárce do registru tak, že to zvládne každý, stačí jen odebrat zkumavku krve.
Primář Hematoonkologického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni Pavel Jindra uvedl, že je rád, že se registr dárců rozrůstá i po smrti uznávaného primáře hematoonkologie Vladimíra Kozy, který zemřel v roce 2012.
„Když jsme v roce 2012 přebírali registr, který byl vystavěný, vymyšlený a výborně zrealizovaný panem primářem Kozou, měli jsme po dvaceti letech existence registru čtyřicet tisíc dárců. Ani v nejlepších snech jsme nečekali, že se nám za dalších pět let podaří přibrat dalších třicet tisíc dárců,“ řekl primář Jindra.
Je to podle něj výsledek práce i dalších lidí v deseti dárcovských centrech a v desítkách náborových středisek po celé republice.
