"Místo, na kterém pracujeme, má společně s dalšími částmi asi 70 hektarů a původ některých nálezů sahá až do třetího tisíciletí před Kristem. Jedná se tedy o poměrně velkou lokalitu srovnatelnou například se známým Ašurem," říká mladík.
Archeologové ze západočeské univerzity mají za sebou v této oblasti významný úspěch. Tým Karla Nováčka nalezl v Kurdistánu poblíž Arbílu pozůstatky velkého města z předislámského a raně islámského období. O této lokalitě se dosud žádný výzkum nezmiňoval.
Práce francouzského týmu, v němž pracuje Pavel Král, s tímto výzkumem ale nesouvisí. "Nicméně výzkum Karla Nováčka je v zahraničí známý, takže právě díky jeho úspěchům jsem se já mohl dostat do francouzského týmu. Bez jeho doporučení a zprostředkování kontaktu bych se tam nejspíš nedostal," vysvětlil Král.
Výzkum v Kurdistánu není vzhledem k náročným klimatickým podmínkám snadný. V pět hodin ráno odjíždí badatelé na lokalitu, kde do dvou hodin odpoledne pracují. Teploty se někdy vyšplhají až ke 35 °C, kdy bezvětří a slunce nedovolují dále pokračovat.
"Pak začneme evidovat nálezy a odvážet je do místního muzea. Samozřejmě není v našich silách takto zpracovat všechny střepy, kterých jsou stovky i tisíce. Vybíráme především dna nádob či okraje se zdobením, které můžeme datovat. Já jako doktorand dělám nákresy, popisky a záznamy do pracovního deníku," popsal Král.
Všechny nálezy jsou majetkem Iráku, a tak do evropských výzkumných laboratoří putuje pouze minimální množství předmětů, které projdou složitým úředním procesem.
Podmínky v místních muzeích však nejsou vždy bezproblémové. "Když jsme minule žádali o vydání střepů, které jsme našli při předešlém výzkumu, nevydali nám je z nějakých důvodů za celou dobu výzkumu," říká Pavel Král.
Bez přátelských vztahů s místními to nejde
Vztahy mezi obyčejnými Kurdy a evropskými badateli jsou však vřelé. Místní obyvatelé znají velmi dobře evropskou fotbalovou ligu a archeologové jsou pro ně váženými hosty.
"Starosta obce, ze které pochází většina pomocných pracovníků, nás pozval do svého domu a pohostil nás tradičním obědem. Bez přátelských vztahů s místními to při výzkumu nejde," přiznává Král.
Březnového odletu se nadějný badatel nemůže dočkat. "Na konci dne jsme sice všichni zpocení, zaprášení a ušpinění od hlavy až k patě, ale pojí nás stejná vášeň. Hrabat se v hlíně starověké Mezopotámie a odhalovat tak její tajemství," zakončuje s neskrývaným nadšením plzeňský student.
