Jednou z autorek je studentka Eva Bartošová. Do publikace výtvarně ztvárnila čtyři události.
Konec druhé světové války, první výrobu penicilinu na našem území a premiérové vydání příběhu Ferdy Mravence. Nejlepší pro ni ale bylo zachytit vítězství legendární české závodnice Elišky Junkové na Velké ceně v Německu, jež slavila v roce 1927 na okruhu Nürburgring.
Dobrých 100 |
„Jakmile se objeví téma související s technikou, zajímám se o něj. Hodně mě ovlivnil starší bratr. Vyrůstala jsem mezi letadly, protože on si pořád stavěl funkční modely. Hráli jsme si s nimi, někdy je házeli sousedům do zahrady,“ vzpomínala rodačka z Berouna.
Když Eva Bartošová dělala nákresy vozidla Bugatti, v němž se hvězda automobilových závodů proháněla, radila se právě s bratrem.
„U bugatky jsem musela předělat kolo, protože jeho parametry úplně neodpovídaly,“ přiznala. Stejně postupovala u přehledu tehdejších vozů populárních značek Laurin & Klement, Tatra a Praga, které k ilustraci doplnila. S historičkou Lenkou Křížkovou zase konzultovala dobové reálie.
Na malý zádrhel narazila u příhod spojených s Ferdou Mravencem, kterého v roce 1933 pro Lidové noviny vytvořil Ondřej Sekora a původně měl bavit pouze dospělé.
„Ačkoli jsem si dopředu studovala oblečení, u jedné postavy jsem se stoprocentně netrefila do bot a kabátu, takže jsem ladila i tohle,“ doplnila.
Kniha Dobrých 100
|
I přes drobné úpravy ji práce nesmírně bavila. Nejdříve udělala malé skici tužkou a rozvrhla základní kompozice. Potom vše nakreslila znovu v požadovaném formátu.
„Pak jsem obrázky naskenovala do počítače a kolorovala. Dnes už se tento postup používá běžně. Výhodou je, že se můžete vždycky vrátit, když uděláte chybu. Ale zase ztrácíte moment překvapení. Třeba vybarvujete akvarelem, najednou se na papíře objeví nějaká skvrna, která se vám do díla skvěle hodí. Ilustrace je krásná disciplína. Můžete si vymyslet vlastní svět, ve kterém si děláte, co chcete,“ uzavřela.
Na knize se podílelo celkem 46 studentů, ti vypracovali 102 ilustrací. „Publikace nabízí na více než 200 stranách výběr událostí, vynálezů, děl, ale i věcí každodenní potřeby, které měly a mnohdy stále mají na Českou republiku pozitivní dopad. Podporují myšlenku, že máme na co být hrdi,“ vysvětlila Kateřina Minářová ze Západočeské univerzity v Plzni.