Bývalý plzeňský strojvedoucí Václav Simbartl vystavuje v Preventivním vlaku část své sbírky historických železničních předmětů. Historické jízdenky, tabulky, telegraf, telefony, fotografie i nářadí, kterým v předminulém století pochůzkáři pravidelně kontrolovali kolejnice. Z jeho povídání ale někdy mrazí.
"Jako strojvedoucí jsem zažil pět tragédií. Hrozně na mě zapůsobil první případ. Na výjezdu z Chebu mi vjel před lokomotivu asi desetiletý kluk na koloběžce. Střet nepřežil. Bylo to strašné, v té době jsme s manželkou čekali rodinu," říká strojvedoucí v důchodu.
Druhým mrtvým byl sebevrah na vlečce u Kaznějova. Vlak ho přejel ve tři hodiny v noci. Potřetí viděl Simbartl smrt na vlastní oči na hlavní trati z Plzně do Prahy v Ejpovicích.
"Byl to voják. Šel z hospody po kolejích, asi si vyzpěvoval, flašku měl nad hlavou. Houkal jsem na něj, ale on vůbec nereagoval. V takové chvíli nemáte šanci udělat vůbec nic," konstatuje Simbartl.
Nebezpečné jsou i výboje z troleje
Pak mu pod vlakem zemřela babička ve Šťáhlavech. Šla na hřbitov, na hrob své dcery, ale po kolejích.
"Možná kdyby byla o krok rychlejší, kdyby zareagovala na houkání jen o chviličku dřív, třeba se jí nemuselo nic stát. V posledním pátém případu, kdy zemřel člověk pod mým strojem, dokážu smrt pochopit. Byla to sebevražda, stala se na Vánoce. Starší paní si stoupla na koleje před rozjetý vlak. Jak se později ukázalo, těsně před svátky se od doktora dozvěděla, že má rakovinu v takovém stádiu, že jí do konce života zbývá už jen pár týdnů."
Bývalý železniční inspektor Robert Drozda v Preventivním vlaku připomíná, že mladí lidé do 20 let často riskují a na železnici zbytečně umírají. Nejen pod vlakem, ale když lezou na odstavené vagony a zasáhne je výboj z troleje.
Elektrický výboj totiž může zasáhnout člověka i v metrové vzdálenosti od troleje.
