Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stavba spalovny v Chotíkově začne každým dnem, odpůrci sepisují žalobu

  15:34aktualizováno  15:34
V Chotíkově u Plzně každým dnem kopnou do země stroje, které začnou stavět spalovnu odpadu. Její odpůrci ale ani teď svůj boj nevzdávají a chystají se podat žalobu. Mimo jiné chtějí upozornit na podjatost státní správy při rozhodování o stavbě.

Studie budoucí spalovny odpadu, která ma vyrůst v Chotíkově u Plzně | foto: Plzeňská teplárenská

Plzeňská teplárenská už investovala do přípravy spalovny přes 100 milionů korun, z toho více než 70 milionů do dokumentace a 30 milionů do prezentace a právních analýz.

Sdružení za udržitelný rozvoj obce Chotíkov, kde má spalovna stát, zase dalo do boje proti spalovně přes sto tisíc korun.

Ani krajským úřadem vydané stavební povolení prý ale jeho členy nezastaví v boji proti stavbě, kterou považují za zbytečnou. Nyní ve své válce zahajují další bitvu, tentokrát s pomocí paragrafů.

"Bylo zřejmé, že k vydání stavebního povolení dojde, protože krajský úřad na tom měl zájem. My to ale hodnotíme jako podjatost a ne nezávislost státní správy," uvedl člen Sdružení pro udržitelný rozvoj obce Chotíkov a zastupitel obce Milan Reiniger.

Členům sdružení, kterých je podle něho kolem stovky, nezbývá nic jiného než pokračovat v boji podáním žaloby k soudu.

"Máme dva měsíce na to, abychom žalobu podali. Rádi bychom to udělali co nejdříve, aby Plzeňská teplárenská zbytečně do stavby spalovny neinvestovala," uvedl Reiniger.

Důvodů žaloby je podle něj víc, třeba to, že odpůrci podali desítky připomínek při posuzování vlivu stavby na životní prostředí, které nebyly do projektu spalovny zapracovány. Největší šanci na úspěch má ale podle Reinigera právě žaloba kvůli podjatosti státní správy.

"Krajský úřad Plzeňského kraje podepsal smlouvu o spolupráci na likvidaci odpadů s městem Plzní a se sdružením obcí, které provozují skládku v Chotíkově, přičemž už tehdy byla hlavním cílem smlouvy výstavba spalovny. Krajský úřad smlouvu podepsal, přitom rozhoduje o tom, jakým způsobem bude spalovna postavená a stavbu povoluje. Státní správa tady neplní funkci nezávislého arbitra, když stojí na obou stranách. Krajský úřad zároveň chce, aby se spalovna postavila a zároveň je tím, kdo to odsouhlasuje, cítíme velkou podjatost," popsal Reiniger.

Vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Plíhal podjatost odmítá a vysvětluje, že vše je dáno dvoukolejností české státní správy. Krajský úřad kumuluje přenesenou působnost neboli státní správu a samosprávnou činnost.

Na západě se odpad využitelný ve spalovně nesmí skládkovat

"Kraj má vytvářet integrovaný systém nakládání s odpady. Plán odpadového hospodářství je schvalován v rámci zastupitelstva kraje v samosprávné linii a pak tu fungují složky v přenesené působnosti, které potom vedou například řízení posuzování vlivu stavby na životní prostředí, takto je český systém nastavený," vysvětlil Plíhal.

"Do procesů, které byly vedené v přenesené působnosti, samospráva nemůže mluvit," uvedl Plíhal.

I on stejně jako odpůrci stavby argumentoval dřívějšími rozhodnutími soudů. "Musí být přesně dokladováno, že nastal zásah ze strany samosprávy do státní správy. A to v tomto případě nenastalo," uvedl Plíhal, který spalovnu obhajuje.

Na západ od našich hranic je podle něj zakázáno skládkovat odpad, který je energeticky využitelný třeba ve spalovně, zatímco v Česku to ještě lze. "U nás jde skládkovat odpad, který může šetřit primární zdroje jako uhlí a ropu," připomněl Plíhal.

Přelomové rozhodnutí padlo při referendu v roce 2009

Na otázku, jestli do té doby, než se spalovna dostaví, bude přijatý zákon, který zakáže nebo výrazně znevýhodní skládkování, odpověděl, že měl být schválen před pádem vlády, ale teď se nedá jeho osud odhadnout.

"Ale jeho přijetí je neodvratné," dodal s tím, že Česko by jinak nesplnilo podmínky Evropské unie.

Přelomové rozhodnutí ke stavbě spalovny padlo v září 2009, kdy se v Chotíkově konalo referendum ke stavbě spalovny.

"Kdyby deset lidí místo ano řeklo ne, tak by se spalovna v Chotíkově nestavěla," vzpomíná Reiniger, podle kterého tehdy sehrál hlavní roli příznivci spalovny dobře naplánovaný termín 4. září. Tehdy bylo mnoho lidí, hlavně těch bohatších, kteří si v Chotíkově postavili domky, ještě na dovolené.

Chotíkov si pro stavbu zvolila právě Plzeňská teplárenská. A to i přesto, že výhodnější by byla stavba v Plzni nedaleko teplárny. Ušetřily by se stovky milionů za horkovod do plzeňského sídliště Lochotín. Podle Reinigera vedení teplárny kalkulovalo s tím, že by v Plzni referendum neprošlo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman si během lednové návštěvy sáhl na andělíčka na katedrále...
Zeman popáté míří do Plzeňského kraje, navštíví spalovnu i vesnici roku

Prezident Miloš Zeman ve středu přijede na třídenní návštěvu Plzeňského kraje. Mimo jiné si prohlédne spalovnu odpadu v Chotíkově a zamíří také do Břas, které...  celý článek

V zásilce, která vybuchla, byla baterie do elektrokola.
Ve třídírně zásilek vybuchl balíček, byla v něm baterie do elektrokola

V plzeňské firmě na třídění zásilek vybuchl balíček s akumulátorem. Zaměstnanci stačili požár zlikvidovat před příjezdem hasičů. Příčinu náhlého samovznícení...  celý článek

Auto Link & go jezdí bez řidiče. (17. 10. 2017)
Technici z Plzně pomohli postavit auto, které řídí jen superpočítač

Během čtrnácti měsíců postavili odborníci prototyp auta Link & go s autonomním řízením. Na jeho vývoji se podíleli i lidé z plzeňské firmy MBtech. Na silnice...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.