O stavbě spalovny za téměř dvě miliardy korun v Chotíkově rozhodnou ve čtvrtek zastupitelé. Obě strany - vedení Plzeňské teplárenské a odpůrci projektu z řad ekologů - bojují do poslední chvíle.
Ředitel teplárenské Tomáš Drápela v pondělí řekl, aby podpořil nutnost vzniku spalovny, že město ji bude potřebovat jako další zdroj. Druhá plzeňská teplárna - soukromá Plzeňská energetika - podle něj zvažuje, že se bude věnovat jen výrobě elektřiny a přestane dodávat teplo na plzeňské sídliště Skvrňany a na průmyslovou zónu Borská pole.
Tuto variantu však Plzeňská energetika odmítla. Podle ředitele a předsedy představenstva Václava Paška tyto úvahy pocházejí z doby očekávaného propojení obou tepláren, ale nyní jsou už minulostí.
"V roce 2013 a v následujících letech zůstává Plzeňská energetika standardním výrobcem a dodavatelem tepla a elektřiny pro své stávající a díky disponibilnímu výkonu i potenciální nové zákazníky v Plzni a nejbližším okolí. Tomuto trendu přizpůsobuje i veškeré rozvojové a ekologické aktivity," prohlásil Pašek.
Chotíkovští protestují dopisem, argumenty má i šéf teplárny
Někteří z obyvatel Chotíkova, kde má spalovna stát, ve středu zaslali dopis plzeňskému primátorovi. Upozornili v něm například na to, že spalovna problém s odpadem na Plzeňsku nevyřeší.
"Dosud se totiž na skládce v Chotíkově ukládalo zhruba 30 tisíc tun odpadu ročně. Nyní se předpokládá, že se spálí 95 tisíc tun odpadu z celého kraje, přičemž zhruba třetinu bude tvořit popel, který bude nutné opět někam uložit. Kde je tedy vlastně úspora kapacity skládky?" ptají se Chotíkovští.
Investice do spalovny by podle Drápely výrazně snížila závislost teplárny na uhlí. "V roce 2016 bychom se tak dostali ze současné potřeby 500 tisíc tun uhlí ročně až na 300 tisíc tun. Vzhledem k tomu, že nebudou prolomeny těžební limity, tak nás uhlí opouští, navíc bude stále více zatíženo emisními povolenkami. Proto kromě odpadu hledáme další alternativní paliva," uvedl Drápela.
