Zhruba deset živnostníků oslovilo Dobrovolné sdružení obcí Horažďovicka, když hledalo provozovatele pojízdné prodejny. Nakonec možného provozovatele přemluvilo a zhruba stovka obyvatel z malých obcí má jednou za týden kde nakoupit.
Lidí, kteří si nemohou nakoupit v místě bydliště, přibylo po spuštění EET před více než dvěma lety. Hlavně v malých obcích totiž zmizely obchůdky i hospody. Jak popsal starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, nakonec se malých provozoven musely ujmout obce. Postěžoval si ale, že takových povinností, které obce musí vyřešit, je čím dál víc.
Kolik vaši obec pojízdná prodejna stojí?
Na každou zastávku přispíváme čtvrtletně 2 tisíce korun, ročně 8 tisíc plus DPH, jedna zastávka tedy vyjde každou obec na částku 10 tisíc korun. Nám jezdí do čtyř vesnic ze šesti, takže platíme 40 tisíc korun.
Autobusová pojízdná prodejna před více než dvěma lety na Horažďovicku přestala jezdit. Majitel argumentoval tím, že nechce podstupovat zátěž EET. Skončily i další podniky?
EET měla velký vliv. Najednou skončila celá řada malých prodejen i hospůdek na vesnicích. Pracovali tam hlavně starší lidé, ti řekli, že se s povinnou elektronikou učit nebudou. Museli by si nechat zavést internet a měsíční náklad navíc by byl 600 až 800 korun a ještě se k tomu musí připočítat práce s elektronickou pokladnou. Mnozí lidé provozovny vedli ze sousedské sounáležitosti, EET brali jako problém, kvůli kterému je třeba skončit.
Dokázal byste odhadnout, kolik provozoven zmizelo z Horažďovicka?
V bezprostředním okolí Chanovic vím o čtyřech obchodech, které provozovatelé zavřeli. Jedná se o vesnice, kde bydlí 100 až 200 lidí. Takže výsledek EET je to, že zásobování na sebe musela vzít obec a musela prodej začít dotovat a jezdit po vesnicích s pojízdnou prodejnou. Zkrátka kvůli EET se další povinnosti přesunuly na samosprávu.
Zmizely v okolí i hospůdky?
Když vezmu nejbližší okolí, provozovatelé to vzdali i ve větších obcích, jako jsou Svéradice, Velký Bor, Pačejov, Oselce, a mohl bych dále pokračovat. Všechny hospody koupily obce a jejich provoz dotují. Třeba v Kulturním domě v Chanovicích zavedení EET stálo obec 45 tisíc korun, v Holkovicích máme menší obecní hospůdku, tam nás to stálo 15 tisíc. Kdyby to měli platit provozovatelé, utekli by jen kvůli tomu. Navíc po zavedení nastaly vždy zhruba dvakrát do měsíce problémy s elektronickou evidencí, která nefungovala, pak zase nefungoval internet.
Napadá mě otázka, jestli je dobré hrnout další a další povinnosti na obce, když obec jsou také jen lidé. Máte na to personální kapacitu a peníze v obecní pokladně?
Vůbec nemůžu počítat s tím, že mám nějakou pracovní dobu. Kdo se obecním věcem chce věnovat, musí pracovat minimálně jednou tolik, než je předepsaných 40 hodin týdně. Principiálně mě štve, co na nás stát neustále uvaluje. Všechno se navíc soustřeďuje do Plzně, už nemůžeme jezdit do Klatov. Jednomu důchodci jsem pomáhal připojit se na plyn, smlouvu musel jet podepsat do Plzně. Obce musely zaplatit zvýšené výdaje na GDPR, náklady máme i s rušením pošt nahrazovaných takzvanou poštou Partner, které já říkám pošta vyděrač, protože nakonec vše zařizují obce a mají s tím další starosti a na jednu poštu se doplácí 150 tisíc korun ročně z obecního rozpočtu.
Takže výsledkem je, že platební povinnost se přesunula ze státu na obce?
Problémem je i to, jak je nastavená daň z přidané hodnoty. V loňském roce jsme opravovali místní komunikaci vedoucí do osady, kde je šest chalup. Dělali jsme tam kilometr zpevněné silnice, stálo nás to milion a půl, ale dalších 350 tisíc korun jsme museli dát státu na DPH. A to vše kvůli tomu, že jsme udělali pro lidi z obecních peněz silnici.
Takže DPH by měla být podle vás obcím odpuštěna?
U investic týkajících se nejen komunikací, ale i vodohospodářských staveb, školních budov, zdravotních středisek a tak dále určitě ano. Zateplovali jsme školu a ke každému milionu jsme museli přidat dalších 210 tisíc korun a poslat je státu. To je špatně. A stát se pak chlubí, jak vybírá daně. Je to na úkor lidí v obcích, je to jen přesouvání peněz. Když jsem někdy před patnácti lety začínal, stavěli jsme infrastrukturu, začínali jsme vodovody, plynovody, následovala čistička odpadních vod a tak dále a DPH bylo pět procent, teď je 21 procent a povinností stále přibývá. Od státu je to nesolidní.
Navrhoval jste zrušení DPH pro obce?
Už od roku 2001, 2002 jsem psal dopisy různým institucím, když je nějaká akce například v Senátu, v parlamentu, upozorňuji na to, ale nic se neděje.
Nic vám stát nekompenzuje?
Můžeme si pomoci jen dotacemi, ale to není nároková věc. Obec si musí najmout firmu, aby jí zpracovala žádost o dotaci, musí ji zaplatit, a buď to vyjde, nebo nevyjde. To je loterie. Když obec dotaci nedostane, peníze přijdou vniveč. Proti dotacím brojíme s dalšími starosty s argumentem, dejte nám víc peněz přímo a nechtějte po nás, abychom platili firmám za to, že nám zpracují žádost o dotace. Přímé peníze by byly jasné. Na rozdíl od stávající nejistoty, kdy naplánujeme zásadní investiční věci a nevíme, kdy je budeme dělat. Připravíme projekty, stavební povolení, což stojí šestimístné částky, a čekáme, jestli peníze dostaneme.
Máte tedy v šuplíku projekty, které nejsou k ničemu?
Ano. Proto chci, aby nám stát dal peníze přímo. Když jsem to říkal v parlamentu, odpovídali mi, že stát naši činnost musí kontrolovat. Vzkazovali, že my v obcích neumíme tak dobře hospodařit jako lidé z Prahy. I takových odpovědí se nám dostává. Přitom na vesnicích jsou občané dobrými kontrolory.
Protože vás mají 20 metrů od domu a mohou vám hned vyčinit?
Přesně tak. Problémů kolem života a fungování obcí je hodně a ještě musíme základní služby dotovat. Proto dochází k tomu, že z venkovských obcí, které jsou dál od Klatov a od Plzně, lidé odcházejí.
Na Horažďovicku jezdí pojízdná prodejna, dotují ji obce (1. 3. 2019)
9. března 2019 |
