Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Snažím se propojit praxi a vědu, říká nováček ve strojařské síni slávy

  9:07aktualizováno  9:07
Do Síně slávy česko-slovenských strojařů vstoupil profesor Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni Stanislav Hosnedl. „Hodně jsem se naučil ze stavebnice Merkur,“ říká v rozhovoru pro MF DNES autor vynálezů.

Stanislav Hosnedl z Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni získal ocenění na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. (20. 10. 2017) | foto: Martin Polívka, MF DNES

Medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy získal na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Hosnedl se během celé své kariéry věnuje vědecké činnosti v oboru konstruování výrobních strojů a zařízení, přispěl také k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science.

„V našich kruzích je to pořád poměrně neznámý obor. Termín můžeme přeložit jako konstrukční vědu, ale to má trochu pejorativní nádech,“ zamýšlí se Hosnedl.

Co si tedy pod pojmem Engineering Design Science představit?
Je to obor, který vznikl postupným vývojem. Zpočátku se uplatňovala metoda pokus-omyl, lidé v jednotlivých oborech sbírali zkušenosti a znalosti. V určitém bodě se tyto zobecněné zkušenosti začaly sepisovat a začaly vznikat první směrnice a standardy. Ukázalo se ale, že ani toto nestačí. Já se snažím své studenty učit, že není nic praktičtějšího než dobrá teorie. Teoretizování samo o sobě je nesmysl, ale i prakticismus sám o sobě je špatný. Ideální je proto oba přístupy spojit, i když jsou jako oheň a voda. V našem oboru mluvíme konkrétně o konstruování a systematice. Jedno potřebuje kreativitu, druhé potřebuje dodržovat přírodní zákony. Ale konstruovat podle směrnic, je jako jít po turistických značkách bez mapy. Co se stane, když jedna značka vypadne nebo se chceme podívat ještě někam jinam? Design science je obecný přístup, je to vlastně praktická teorie nebo konstruování v souvislostech. V mapě, kterou jsem zmiňoval, člověk takové souvislosti vidí. Trasa je doporučená, ale v případě, že se najde nějaká lepší, nevyznačená, je dobré ji využít.

Stanislav Hosnedl

  • Narozen 1942, v roce 1964 ukončil studium na VŠSE v Plzni. Pracoval nejprve jako vývojový pracovník ŠKODA Obráběcí stroje, později jako výzkumný pracovník ŠKODA Výzkum. 
  • Po habilitaci v roce 1992 přešel na VŠSE Plzeň, kde v letech 1990 – 2000 působil jako vedoucí Katedry konstruování strojů a v letech 2000 – 2006 byl proděkanem Fakulty strojní ZČU. 
  • V roce 2002 jmenován profesorem pro obor strojní inženýrství. Jeho činnost je zaměřena na rozvoj oboru Engineering Design Science. V jeho aplikačních aktivitách dominují zejména dva vynálezy a vytvoření velkého softwarového systému, který využívá ŠKODA Machine Tool od roku 1980 dodnes.

Na Západočeské univerzitě působíte od roku 1990. Snažíte se tento obor prezentovat i svým studentům?
Už před čtrnácti lety se nám podařilo spustit řadu interdisciplinárních projektů, témat jsme od té doby řešili asi čtyřicet. V rámci výuky řeší studenti z různých fakult projekty pro praxi. Firmy řešení jimi zadaných úkolů v průběhu semestru pravidelně konzultují, na závěr se výsledky pochopitelně vyhodnotí. Spolupracujeme s desítkami firem, mimo jiné i se Škodou Mladá Boleslav. Ve spolupráci s firmou Linet vyvíjeli studenti lůžka pro oddělení ARO. Podíleli se na tom konstruktéři, designéři, zdravotníci i ekonomové. Díky tomu je výsledek úplně jiný, než kdyby lůžka vytvářel jen konstruktér. Ten se, když to zjednoduším, soustředí jen na funkčnost a odolnost. Studentské týmy zpracovávaly také téma elektrovozítek nebo handbiků (kola pro vozíčkáře, pozn. red.). Víte, my nechceme konkurovat praktikům, my se snažíme o propojení praxe a vědy. Pokud chci vykopat studnu, jedna věc je tu práci dobře odvést, ta druhá stěžejní ale je vědět, kde kopat. Dobře vykopaná studna v místě, kde není voda, bude k ničemu.

Jaký pro vás byl v roce 1990 přechod ze Škodovky do akademického prostředí?
Mě to na univerzitu táhlo vždycky, před rokem 1989 jsem tam ale nemohl. Nebyl jsem disident, ale moje stanoviska byla jasná. Jakmile se po revoluci na tehdejší Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, dnešní Západočeskou univerzitu, vypsal konkurz, přihlásil jsem se. A zřejmě i díky tomu, že potřebovali někoho z praxe, jsem uspěl. Nepopírám ale, že začátky byly tvrdé. Uvědomil jsem si, jak je náročné stát před tabulí dvě tři hodiny v kuse a předávat své znalosti. To je velmi těžké. Studenti navíc nehodnotí to, jak rozumíte celku, ale spíše jednotlivosti.

Zarazilo vás něco v každodenním provozu?
Ve Škodovce se kladl mnohem větší důraz na konečný výstup. Vyváželi jsme do celého světa, tomu jsme se podřizovali. Na univerzitě byla oproti tomu větší svoboda. Na druhou stranu, když mě neměl na přednášce kdo nahradit, přednášel jsem i s horečkou.

Vnímáte, že se za tu dobu vaši studenti proměnili?
Asi ano a myslím, že je to dané i dobou. Přiznám se, že jsem někdy býval zklamaný z nízké odezvy. Ale jak mi radil jeden můj kolega, je třeba se soustředit na ty nadprůměrné, na ty, kteří tvoří špičku Gaussovy křivky.

Co ke strojařině přivedlo vás?
Těžko říct. Svou roli v tom zřejmě sehrál i dědeček, který byl strojvedoucí, ale řemeslně byl velmi zdatný. A řemeslo naučil i mě, dodnes na to vzpomínám. Hodně mě zaujala stavebnice Merkur, na té jsem se naučil také hodně. Tomu vděčím asi za nejvíc. Pochopil jsem principy, ze kterých dodnes těžím.

Co ve své kariéře považujete za největší úspěch? Mimo jiné jste autorem dvou patentů.
Patentů nemám moc, já jsem tíhnul k něčemu, co bude mít výsledek. Ten jeden byl ale hodně zajímavý, šlo o to, jak obrábět hodně složitě orientované plochy na ozubení. Všichni se snažili problém vyřešit natáčením nástroje. A mě napadlo, dodnes si pamatuju, že to bylo, když jsem přecházel ulici na Chodském náměstí, že by se místo nástroje mohl natočit obrobek. Tento patent se používal dalších třicet čtyřicet let. Nevím, jestli bych to bral za největší úspěch, byl to spíš takový kamínek do mozaiky.



Nejčtenější

Z léčebny v Dobřanech utekl nebezpečný muž, policisté ho chytili

Ilustrační snímek

Nebezpečný muž utekl v pátek po 16. hodině z Psychiatrické nemocnice Dobřany na Plzeňsku. Policie po něm pátrala a...

Vrba: Byl bych překvapený, kdyby se liga obrátila naruby

Trenér Plzně Pavel Vrba diriguje své svěřence v utkání s Teplicemi.

Letošní léto je pro Pavla Vrbu, trenéra plzeňské Viktorie, poněkud nezvyklé. Po letech klub nečeká těžký letní hon za...



Nadějný Bucha už patří Plzni, Slavia však s jeho odchodem nesouhlasí

Pavel Bucha, talent Slavie, přeřazený do juniorky.

Fotbalový talent Pavel Bucha, který se rozkmotřil se Slavií, zamířil do konkurenční Plzně. Přestup už je registrován i...

Matka ročním dítětem praštila, až mu zlomila lebku. Policie stíhá i babičku

Kojenecký ústav a dětské centrum v pražské Krči.

Plzeňští kriminalisté obvinili jednadvacetiletou ženu, která týrala svou roční dcerku tak, že bude mít trvalé následky....

Začnu chodit na lekce češtiny, slibuje plzeňská posila Ekpai

Ubong Moses Ekpai

Českou nejvyšší soutěž si nigerijský fotbalista Ubong Moses Ekpai osahal v dresu Liberce a Zlína, s nimiž si zahrál i...

Další z rubriky

Býci ušlapali na Plzeňsku bulharského honáka

V Hlásné Třebani napadl muže býk na pastvě.(15.2.2018)

Při nahánění býků zemřel v sobotu ráno šedesátiletý cizinec u Ptenína na jižním Plzeňsku. Vše nasvědčuje tomu, že ho...

VIDEO: V Železné Rudě jezdí Šumaváček, turisty doveze k Černému jezeru

V Železné Rudě mají novou atrakci pro turisty. Autovláček, který doveze zájemce...

Šumavská Železná Ruda má novou turistickou atrakci. Město začalo provozovat autovláček, který vozí turisty až na Černé...

Průmyslové zóny bobtnají, Nýřany se obávají přílivu zahraničních dělníků

Nýřanští se bojí, aby se z města u dálnice D5 kvůli výstavbě dalších...

Další velkokapacitní halu s rozlohou kolem 50 tisíc metrů čtverečních začnou stavět v Přehýšově na Plzeňsku. Výrobní a...

Najdete na iDNES.cz