Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Snažím se propojit praxi a vědu, říká nováček ve strojařské síni slávy

  9:07aktualizováno  9:07
Do Síně slávy česko-slovenských strojařů vstoupil profesor Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni Stanislav Hosnedl. „Hodně jsem se naučil ze stavebnice Merkur,“ říká v rozhovoru pro MF DNES autor vynálezů.

Stanislav Hosnedl z Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni získal ocenění na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. (20. 10. 2017) | foto: Martin Polívka, MF DNES

Medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy získal na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Hosnedl se během celé své kariéry věnuje vědecké činnosti v oboru konstruování výrobních strojů a zařízení, přispěl také k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science.

„V našich kruzích je to pořád poměrně neznámý obor. Termín můžeme přeložit jako konstrukční vědu, ale to má trochu pejorativní nádech,“ zamýšlí se Hosnedl.

Co si tedy pod pojmem Engineering Design Science představit?
Je to obor, který vznikl postupným vývojem. Zpočátku se uplatňovala metoda pokus-omyl, lidé v jednotlivých oborech sbírali zkušenosti a znalosti. V určitém bodě se tyto zobecněné zkušenosti začaly sepisovat a začaly vznikat první směrnice a standardy. Ukázalo se ale, že ani toto nestačí. Já se snažím své studenty učit, že není nic praktičtějšího než dobrá teorie. Teoretizování samo o sobě je nesmysl, ale i prakticismus sám o sobě je špatný. Ideální je proto oba přístupy spojit, i když jsou jako oheň a voda. V našem oboru mluvíme konkrétně o konstruování a systematice. Jedno potřebuje kreativitu, druhé potřebuje dodržovat přírodní zákony. Ale konstruovat podle směrnic, je jako jít po turistických značkách bez mapy. Co se stane, když jedna značka vypadne nebo se chceme podívat ještě někam jinam? Design science je obecný přístup, je to vlastně praktická teorie nebo konstruování v souvislostech. V mapě, kterou jsem zmiňoval, člověk takové souvislosti vidí. Trasa je doporučená, ale v případě, že se najde nějaká lepší, nevyznačená, je dobré ji využít.

Stanislav Hosnedl

  • Narozen 1942, v roce 1964 ukončil studium na VŠSE v Plzni. Pracoval nejprve jako vývojový pracovník ŠKODA Obráběcí stroje, později jako výzkumný pracovník ŠKODA Výzkum. 
  • Po habilitaci v roce 1992 přešel na VŠSE Plzeň, kde v letech 1990 – 2000 působil jako vedoucí Katedry konstruování strojů a v letech 2000 – 2006 byl proděkanem Fakulty strojní ZČU. 
  • V roce 2002 jmenován profesorem pro obor strojní inženýrství. Jeho činnost je zaměřena na rozvoj oboru Engineering Design Science. V jeho aplikačních aktivitách dominují zejména dva vynálezy a vytvoření velkého softwarového systému, který využívá ŠKODA Machine Tool od roku 1980 dodnes.

Na Západočeské univerzitě působíte od roku 1990. Snažíte se tento obor prezentovat i svým studentům?
Už před čtrnácti lety se nám podařilo spustit řadu interdisciplinárních projektů, témat jsme od té doby řešili asi čtyřicet. V rámci výuky řeší studenti z různých fakult projekty pro praxi. Firmy řešení jimi zadaných úkolů v průběhu semestru pravidelně konzultují, na závěr se výsledky pochopitelně vyhodnotí. Spolupracujeme s desítkami firem, mimo jiné i se Škodou Mladá Boleslav. Ve spolupráci s firmou Linet vyvíjeli studenti lůžka pro oddělení ARO. Podíleli se na tom konstruktéři, designéři, zdravotníci i ekonomové. Díky tomu je výsledek úplně jiný, než kdyby lůžka vytvářel jen konstruktér. Ten se, když to zjednoduším, soustředí jen na funkčnost a odolnost. Studentské týmy zpracovávaly také téma elektrovozítek nebo handbiků (kola pro vozíčkáře, pozn. red.). Víte, my nechceme konkurovat praktikům, my se snažíme o propojení praxe a vědy. Pokud chci vykopat studnu, jedna věc je tu práci dobře odvést, ta druhá stěžejní ale je vědět, kde kopat. Dobře vykopaná studna v místě, kde není voda, bude k ničemu.

Jaký pro vás byl v roce 1990 přechod ze Škodovky do akademického prostředí?
Mě to na univerzitu táhlo vždycky, před rokem 1989 jsem tam ale nemohl. Nebyl jsem disident, ale moje stanoviska byla jasná. Jakmile se po revoluci na tehdejší Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, dnešní Západočeskou univerzitu, vypsal konkurz, přihlásil jsem se. A zřejmě i díky tomu, že potřebovali někoho z praxe, jsem uspěl. Nepopírám ale, že začátky byly tvrdé. Uvědomil jsem si, jak je náročné stát před tabulí dvě tři hodiny v kuse a předávat své znalosti. To je velmi těžké. Studenti navíc nehodnotí to, jak rozumíte celku, ale spíše jednotlivosti.

Zarazilo vás něco v každodenním provozu?
Ve Škodovce se kladl mnohem větší důraz na konečný výstup. Vyváželi jsme do celého světa, tomu jsme se podřizovali. Na univerzitě byla oproti tomu větší svoboda. Na druhou stranu, když mě neměl na přednášce kdo nahradit, přednášel jsem i s horečkou.

Vnímáte, že se za tu dobu vaši studenti proměnili?
Asi ano a myslím, že je to dané i dobou. Přiznám se, že jsem někdy býval zklamaný z nízké odezvy. Ale jak mi radil jeden můj kolega, je třeba se soustředit na ty nadprůměrné, na ty, kteří tvoří špičku Gaussovy křivky.

Co ke strojařině přivedlo vás?
Těžko říct. Svou roli v tom zřejmě sehrál i dědeček, který byl strojvedoucí, ale řemeslně byl velmi zdatný. A řemeslo naučil i mě, dodnes na to vzpomínám. Hodně mě zaujala stavebnice Merkur, na té jsem se naučil také hodně. Tomu vděčím asi za nejvíc. Pochopil jsem principy, ze kterých dodnes těžím.

Co ve své kariéře považujete za největší úspěch? Mimo jiné jste autorem dvou patentů.
Patentů nemám moc, já jsem tíhnul k něčemu, co bude mít výsledek. Ten jeden byl ale hodně zajímavý, šlo o to, jak obrábět hodně složitě orientované plochy na ozubení. Všichni se snažili problém vyřešit natáčením nástroje. A mě napadlo, dodnes si pamatuju, že to bylo, když jsem přecházel ulici na Chodském náměstí, že by se místo nástroje mohl natočit obrobek. Tento patent se používal dalších třicet čtyřicet let. Nevím, jestli bych to bral za největší úspěch, byl to spíš takový kamínek do mozaiky.




Nejčtenější

Útočného jelena brání tisíce lidí. Park ho místo zastřelení nabídne jinam

Stádo vysoké zvěře ve výběhu návštěvnického centra u Kvildy vyfocené 14. ledna.

Velký obrat nastal v případu jelena, který na začátku února napadl jednoho z hostů návštěvnického centra národního...

V návštěvnickém centru Šumavy napadl muže jelen. Vůdce stáda zastřelí

Nové návštěvnické centrum v Kvildě na Šumavě. Lidé tu uvidí jeleny a divoká...

V areálu návštěvnického centra národního parku Šumava na Kvildě napadl jednoho z návštěvníků jelen. Výběh, ve kterém...



Sporting Lisabon. Plzeň v osmifinále Evropské ligy vyzve portugalský tým

Plzeňští fotbalisté Petržela (zleva), Chorý, Hořava se radují z gólu, který...

Ze Švýcarska vzešla naděje na postup do čtvrtfinále. Plzeňští fotbalisté v osmifinále Evropské ligy nastoupí proti...

Policie zastavila na D5 dva kamiony, převážely desítky nelegálních migrantů

Na D5 zadrželi policisté kamion s migranty

Policie zastavila v pátek večer na dálnici D5 ve směru na Rozvadov dva kamiony s pětatřiceti nelegálními migranty,...

Plzeň na startu jara nevyhrála. Slavia padla na sněhu, Baník je poslední

POSLEDNÍ VYHRÁL, MISTR PADL. A tak zatímco se jihlavští fotbalisté radovali z...

Start fotbalového jara přinesl ztrátu lídra, senzaci na úkor obhájce titulu i dva překvapivé výsledky v boji o...

Další z rubriky

Policisté dopadli muže, který do kašny v Plzni nalil mycí prostředek

Muž nalil do kašny na náměstí Republiky v Plzni čistící přípravky.

Plzeňští policisté dopadli a obvinili vtipálka, který loni v říjnu nalil do kašny s názvem Anděl na náměstí Republiky...

Pošťák si chtěl ulehčit práci, desítky dopisů zahodil u kontejnerů

(Ilustrační snímek)

O práci přišel dvacetiletý pošťák z Domažlicka, který se vykašlal na doručování dopisů. Nejprve si je nechával, a když...

Na školách v západních Čechách chybí stovky učitelů a nejspíš bude hůř

Učitelka, ilustrační foto

Základním a středním školám na západě Čech hrozí rozsáhlé problémy, protože se bude prohlubovat nedostatek učitelů....

Najdete na iDNES.cz