Policisté na Šumavě vyváděli aktivisty z míst, kde dřevorubci káceli stromy napadené kůrovcem.

Policisté na Šumavě vyváděli aktivisty z míst, kde dřevorubci káceli stromy napadené kůrovcem. | foto: ČTK

Plzeňský soud se vrátí k zásahu policie proti aktivistům na Šumavě

  • 1
Krajský soud v Plzni musí přezkoumat zásah policie, která v létě 2011 zakročila proti aktivistům u Ptačího potoka v šumavském národním parku. Blokovali tehdy kácení stromů napadených kůrovcem. Krajský soud už dříve rozhodl, že policie postupovala nezákonně, verdikt ale nyní zrušil Nejvyšší správní soud.

Nejvyšší správní soud (NSS) tak vyhověl kasační stížnosti krajského policejního ředitelství v Plzni. Podle soudu je nutné doplnit dokazování a znovu rozhodnout, zda blokáda skutečně byla shromážděním, jak ho definuje shromažďovací zákon.

"Konkrétní skutkové okolnosti, za nichž blokáda probíhala, jsou velmi podstatné. Jen na základě jejich vyhodnocení lze posoudit, zda akce aktivistů měla charakter shromáždění či nikoli," stojí v rozsudku senátu, jemuž předsedal Michal Mazanec.

Žalobu proti postupu policie podal přírodovědec Mojmír Vlašín, spoluorganizátor a účastník protestu proti kácení, které považoval od počátku za nelegální.

27. července 2011

Vlašín rozhodnutí NSS respektuje a je připraven přispět k rozšířenému dokazování i svým vlastním svědectvím. Blokáda je podle něj dobře zdokumentovaná a existuje dostatek dalších potenciálních svědků.

Zásah policie považuje Vlašín nadále za neadekvátní. "Osobně si nedovedu představit, že by se na tom původním verdiktu něco podstatného změnilo. Jediné, čeho se obávám, je to, že se spor potáhne příliš dlouho," poznamenal Vlašín.

Krajský soud v roce 2011 dospěl k závěru, že blokáda byla veřejným shromážděním s cílem vyjádřit nesouhlas s těžbou dřeva v národním parku.

Policisté, kteří účastníky blokády vyváděli a vynášeli z prostoru kácení a využívali při tom i donucovací prostředky, proto podle soudu postupovali nezákonným způsobem.

Policie argumentovala tím, že zasahovala jen proti části aktivistů, kteří se pohybovali v prostoru se zakázaným vstupem. Cílem zásahu prý bylo zajistit bezpečnost jak těžařů, tak protestujících, a umožnit kácení.

Ekologové podle policistů začali blokádu označovat jako shromáždění až dodatečně, předem akci neohlásili, navíc se neodehrávala v konkrétním místě a čase, ale během několika dní v různých částech lesa.

Právě kvůli otázce, zda blokáda byla z právního hlediska shromážděním, musí Krajský soud v Plzni doplnit dokazování. Podle NSS existovala řada použitelných důkazů, soud však výslovně zohlednil jen dva novinové články a závěrečnou zprávu policie.