"Počet hnízdních lokalit se za posledních pět let na Šumavě zvýšil ze dvou na šest," uvedl Jaroslav Hruška z plzeňského svazu ochránců přírody.
Sokolové, kteří se ještě před půl stoletím ve volné přírodě zcela běžně vyskytovali, byli v následujících desetiletích téměř vyhubeni.
"Hlavní příčinou bylo používání pesticidů, zejména DDT, a také pronásledování člověkem," uvedla Jana Zvettlerová z Národního parku Šumava.
Až padesát párů v celé zemi
Ochranná opatření z uplynulých let podle odborníků přispěla ke stabilizaci populace sokola a trend z ostatních evropských zemí se odráží i na našem území. "Velikost populace sokola v České republice se v současnosti odhaduje na 40 až 50 hnízdících párů," uvedla Zvettlerová.
Ornitolog Tomáš Lorenc poznamenal, že na české straně Šumavy byli sokolové pozorováni už v 80. letech, což dokazuje, že Šumava byla velmi pravděpodobně jedním z mála míst v Česku, kde sokol období krize přežíval.
Polovina šumavských sokolů má mladé
Od počátku 90. let byla známa pravidelná hnízdění ve dvou šumavských lokalitách, během pěti uplynulých let se pak jejich počet zvýšil na šest. V letošním roce bylo potvrzeno hnízdění na všech známých šumavských místech a úspěšnost hnízdění byla podle ornitologů 50 procent.
Případy, kdy se sokolům mláďata nevylíhnou, lze podle odborníků přičíst přirozeným vlivům, jako je nepřízeň počasí nebo útok predátora. Bohužel někdy je na vině i rušení hnízdících sokolů například turisty nebo lesníky, či dokonce nelegální vybírání hnízd.
