Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Krist, MAFRA

Stále více seniorů potřebuje péči kvůli nemoci. A také finanční pomoc

  • 1
V Plzni dramaticky roste poptávka po sociálních službách a v následujících letech se bude ještě stupňovat. Vyplývá to ze studie, kterou si nechala zpracovat radnice. Město musí na tyto účely uvolnit více peněz.

„Už rozpočet na příští rok s tím počítá. Oblast sociálních služeb posilujeme o 3,7 milionu korun,“ ujišťuje ekonomický náměstek primátora Pavel Kotas.

Nápor na Městský ústav sociálních služeb v Plzni je dán nejen stárnutím populace - a tím pádem větším počtem seniorů závislých na péči organizace, ale i větším počtem osob v takzvané sendvičové generaci.

To jsou lidé ve věku 40 až 60 let, kteří o několik let odsunuli rodičovskou roli a musí se kvůli tomu starat o svoje děti a současně o stárnoucí rodiče. Navíc plní roli ekonomicky aktivního člověka, což se dá někdy obtížně skloubit a povinnost se pak přenáší na městské sociální instituce.

Zpracovatel studie, kterou je katedra sociologie Západočeské univerzity v Plzni, dotazníkem oslovil téměř tisícovku lidí.

„Celkem 24 procent seniorů konstatovalo, že jejich zdravotní stav vyžaduje nějakou formu pravidelné pomoci, kdy 45,3 procenta z nich vyžaduje aktivní péči dvakrát až sedmkrát týdně. Zbytek maximálně třikrát měsíčně. Významný podíl péče o nemocné seniory zastávají zdravotní a sociální instituce. Jejich pomoc činí 43,3 procenta,“ píše se ve studii.

Pětina domácností nevyjde s penězi

Celkem 76 procent seniorů nemělo zdravotní potíže. Třetina z nich na otázku, kdo by jim v případě potíží pomohl, odpověděla, že by se obrátila na sociální instituce. Při potížích spojených s poklesem financí by se na sociální instituce obrátilo 27 procent z nich. Zbytek by zvolil svépomocný způsob řešení.

Dotazník řešil i otázku, kolik peněz domácnostem zbývá po odečtení nezbytných nákladů. Přes 22 procent představují domácnosti, kterým nezbude nic nebo se pohybují v záporných číslech. V minusu je pravidelně pět procent domácností.

„V případě nouze či vzniklých problémů bude 41,6 procenta domácností obtížně řešit situaci. To proto, že nevytvářejí žádnou finanční rezervu,“ konstatují sociologové, podle kterých část rodin tak nečiní proto, že nemohou nebo nechtějí. Číslo je alarmující i proto, že případná pomoc příbuzných či přátel není příliš reálná.

Sociologové totiž zjistili i to, že 83 procent dotázaných nikomu z rodiny, příbuzným či přátelům finančně nevypomáhá a 91 procent žádnou finanční výpomoc v rámci rodiny, příbuzných a přátel nedostává.

„Porovnáme-li data ze studie s faktem, že v současnosti využívá nějakou námi garantovanou službu 7,4 procenta lidí, pak během dvou let je očekávaná potřeba podílu města více než dvojnásobná. V přepočtu na absolutní čísla se jedná o 19 600 obyvatel, kteří pod tíhou problémů budou v dohledné době poptávat některou ze sítě služeb,“ přiblížila Alena Hynková, vedoucí odboru sociálních služeb plzeňského magistrátu, pod který spadá hlavně Městský ústav sociálních služeb.

Autoři studie Jan Váně a František Kalvas uvedli, že pokud má být pomoc při řešení komplikovaných sociálních jevů dostupná co nejširší populaci, je nutné sociální služby finančně posílit a zvýšit jejich kapacitu. Podle autorů skupina potenciálních potřebných představuje do budoucna, tedy v horizontu dvou až pěti let, velký problém.

Náměstek primátora Pavel Kotas uvedl, že město o problému dlouhodobě ví a má na jeho řešení finanční rezervu. „Očekáváme, že hlavně kvůli stárnutí populace bude tlak na provozní peníze i na investice do oblasti sociálních služeb,“ vysvětlil Kotas.

„Máme našetřené peníze na kofinancování projektů dotovaných státem. V případě potřeby jsme ochotni uvažovat i o stavbě nového domu pro seniory,“ dodal Kotas.