Na úpravu běžkařských stop nemáme peníze. To jsou každoroční stesky hlavně malých obcí na Šumavě. Méně problémů je v posledních letech v Plzeňském kraji, který vzal na svá bedra větší část nákladů.
Letos na podobný model najede i Jihočeský kraj. Raduje se z toho hlavně jihočeská Kvilda, kde je nejvíc stop a půlmilionový rozpočet na jejich údržbu je pro obec se 130 obyvateli velká zátěž v době, kdy většina podnikatelů na stopy přispívat odmítá.
Výsledkem změny financování by měla být větší kvalita běžeckého lyžování. Obce totiž slibují častější údržbu.
„Na protahování stop dáváme ročně kolem půl milionu korun, v minulé sezoně jsme dostali příspěvek 60 tisíc korun, letos bychom se díky dotaci kraje měli dostat zhruba na 150 tisíc,“ uvedl starosta Kvildy Václav Vostradovský, který léta usiluje o to, aby obce s běžeckými trasami dostali víc peněz.
Projektová a finanční manažerka Regionální rozvojové agentury Šumava Pavla Nývltová sdělila, že zatímco obce v Plzeňském kraji díky krajským dotacím veřejnými prostředky pokrývají kolem 60 procent nákladů, ty jihočeské jen 15 procent.
„Třeba Horská Kvilda a Modrava v plzeňské části dostaly loni po 150 tisících, Prášily 100 tisíc korun, Kvilda na jihočeské straně jen 60 tisíc korun,“ popsala.
Zbytek peněz musela Kvilda i další obce zaplatit buď z rozpočtu nebo sehnat sponzory. „Sponzorů ale moc není. Výjimkou je místní hoteliér, který sám jezdí na běžkách a problém s nedostatkem peněz zná,“ popsal Vostradovský z obce, kterou ročně projde milion turistů.
Nejsou páky na to, aby podnikatelé na úpravu stop přispívali
Neochotu podnikatelů přispívat potvrdila i Nývltová. „Zatím jsme nenašli páky, jak přimět podnikatele, kteří na přílivu běžkařů vydělávají, aby přispívali pravidelně. Nedá se to říci paušálně, někteří přispívají, ale většina ne. Ti řeknou, že nevidí přímou souvislost mezi přílivem návštěvníků a protaženými trasami, to není ideální přístup,“ popsala.
Na to, aby malé jihočeské obce mohly stopy protahovat, finančně přispěl v minulých letech městys Strážný. Jeho starostka a předsedkyně Svazu šumavských obcí Jiřina Kraliková postup vysvětlila tím, že bez dotací je pro malé obce financování stop obrovskou zátěží.
„Pro městys Strážný to taková zátěž není, protože do rozpočtu získáváme peníze z daní místních firem, ale ostatní malé obce většinou pracují s rozpočtem, který sotva vystačí na to, co obec skutečně potřebuje,“ uvedla Kraliková.
To potvrdil i Vostradovský. „Lidé ale často nadávají, že stopa není dobrá. Ale nezaplatí ani parkovné na parkovišti, přitom my tam prezentujeme, že 50 procent z těchto peněz jde do údržby stop. Počítají s tím, že budou prohrnuté cesty, parkoviště, budeme jim svítit a oni jen vysypou odpadky a odjedou,“ popsal.
Také v Železné Rudě zvýší frekvenci projíždění stop
Připomněl, že v obci žije 130 obyvatel, z toho sto důchodců. Na práci tu tedy moc lidí nezbývá. „Já když je sníh, jezdím ráno od čtyř do sedmi hodin na nakladači a uklízím obec, pak jdu do kanceláře. Když od 15. do 17. ledna napadl metr sněhu, strávil jsem v nakladači 12 až 14 hodin. Kolega místostarosta, který půjčuje běžky, ve volném čase jezdí s rolbou,“ popsal.
Obce a města i krajský úřad si ale nutnost úpravy stop uvědomují. „Cílem dotačního titulu Úprava lyžařských běžeckých tras je hlavně podpora místních podnikatelů i turistického ruchu v oblasti,“ uvedla mluvčí Plzeňského kraje Alena Marešová s tím, že Hamry, Modrava, Prášily, Horská Kvilda a Domažlice si za údržbu v loňské sezoně rozdělí 431 tisíc korun.
Projíždění stop s co největší frekvencí slíbil i starosta Železné Rudy Filip Smola. „Nechceme, aby od nás běžkaři odjížděli lyžovat do Německa nebo za hranice Železnorudska, což se velmi často stávalo,“ poznamenal Smola.
