Odtajnění smlouvy mezi společností Plzeňské městské dopravní podniky a advokátní kanceláří se organizace Člověk v tísni domáhala téměř tři roky. Upozorňovala totiž na to, že systém vymáhání pokut byl přehnaně tvrdý.
Lidi, kteří jeli bez jízdenky, ožebračoval a přinášel neúměrně vysoké zisky advokátům. Sankce velmi rychle rostly a několikanásobně pak převyšovaly původní pokuty.
Zástupci společnosti Člověk v tísni ve sporu o zveřejnění smlouvy nejprve uspěli u Krajského soudu v Plzni. Dopravní podniky podaly dovolání k Nejvyššímu správnímu soudu, ale ten rozhodnutí krajského soudu potvrdil.
Už v roce 2012 přitom rada města nařídila dopravákům, aby tajnou smlouvu ukázali členům kontrolního výboru zastupitelstva.
Místopředseda představenstva dopravních podniků Jiří Šneberger z ODS utajení smlouvy hájil například tvrzením, že obsahuje obchodní tajemství a že by se o systému vymáhání pohledávek mohly dozvědět konkurenční advokátní kanceláře.
Krajský soud ale rozhodl, že Dopravní podniky jsou veřejnou institucí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Jsou vlastněny městem, provozují veřejnou službu a jsou dotovány z veřejného rozpočtu města. Převažují tak u nich znaky, jež jsou s veřejnou institucí spojovány.
"To rozhodnutí respektujeme a v souladu s ním požadované dokumenty zpřístupníme," reagoval ředitel dopravních podniků Michal Kraus.
Společnost už ovšem od kritizovaného systému vymáhání pohledávek ustoupila a bude se o ně starat sama.
Předseda kontrolního výboru zastupitelů Ondřej Ženíšek z TOP 09 řekl, že když smlouvu dopravních podniků s advokátní kanceláří viděl, na nic nestandardního v ní nenarazil. Výsledek soudního sporu se nicméně Ženíškovi zamlouval.
"Od začátku jsme říkali, že nechápeme, z jakého důvodu se dopravní podniky brání tu smlouvu ukázat," uvedl Ženíšek.
Zdůraznil, že obchodních tajemství takové smlouvy většinou obsahují minimum. "Obecně se dá říct, že podniky vlastněné městem by měly respektovat zákon o zveřejňování informací, protože v těchto případech má veřejnost právo na kontrolu," prohlásil Ženíšek.
Ředitel plzeňské pobočky společnosti Člověk v tísni Aleš Kavalír upozornil, že vítězství v soudním sporu s dopravními podniky má širší dopad a zakládá důležitý precedens.
Podle soudců by městské firmy neměly tajit smlouvy, které uzavřely, a v důsledku toho by se zřejmě musely chovat transparentněji než doposud.
"Věřím, že utajování podobných smluv už nebude dál udržitelné, a to nejen u Dopravních podniků, ale i u dalších společností vlastněných městem," uvedl Kavalír.
Zveřejnění smluv by nemělo ohrozit ekonomické zájmy
Někteří zástupci městských firem ale varují, že by změna ve svém důsledku mohla zhoršit hospodaření společností.
Náměstek primátora pro dopravu Miloslav Šimák z ČSSD si myslí, že na záležitosti městských firem by se mělo pohlížet jako na záležitost veřejné správy. "Nemělo by být nic utajováno," řekl.
Zároveň ale přiznal, že má pochybnosti, zda je dobré zveřejňovat vše. "Nevím, jestli je například v pořádku uvádět, za jakých podmínek Plzeňská teplárenská nakupuje uhlí nebo za jakých podmínek prodává elektrickou energii. Tím by se teplárenská na trhu mohla dostat do nevýhody. Asi by tedy na zveřejňování informací měly platit nějaké výjimky," konstatoval Šimák.
Předseda představenstva Plzeňské teplárenské Roman Jurečko z ODS tvrdí, že by mu vadilo, pokud by zveřejnění smluv ohrozilo ekonomické zájmy městské firmy.
"Pokud by na sebe měla společnost vyžvanit něco, co by snížilo její zisk, přišlo by mi to hloupé. Existují smlouvy, u kterých je zveřejnění bezproblémové. Ale existuje mnoho smluv, jejichž zveřejněním by si firma uškodila," prohlásil Jurečko.
