Systém vymáhání dluhů, který plzeňská záchytka roky používala, kritizovali například ombudsmanka Anna Šabatová a zástupci humanitární organizace Člověk v tísni.
Nejproblematičtější praxe spočívala v tom, že provozovatel záchytky nechával lidi, kteří za pobyt v zařízení nezaplatili hned, podepisovat směnky a rozhodčí doložky.
To značně zhoršovalo postavení dlužníků a výrazně zvyšovalo sumy, které měli hradit. Částky, které měli platit, tak rychle rostly na násobky.
Peníze navíc vymáhala advokátní kancelář patřící Pavlu Cinkovi. Ten zároveň vede Městskou polikliniku Plzeň, která chod záchytky zajišťuje. Přitom poplatek za pobyt na záchytce v Plzni je 4,5 tisíce korun - nejvíc v Česku. Obvyklé sazby jsou od jednoho do dvou tisíc.
Za chod záchytky odpovídá krajský úřad, který smluvně zajišťuje provozovatele. Krajská radní pro zdravotnictví Milena Stárková z ČSSD řekla, že od ledna 2017 se poměry na záchytce mění.
„Už se tam nebudou podepisovat směnky a rozhodčí doložky. Navíc advokátní kancelář pana Cinka už nebude vymáhat dluhy ze záchytky,“ uvedla Stárková.
Radní tvrdila, že změnu systému slíbil přímo Pavel Cink vedoucímu odboru zdravotnictví Janu Karáskovi a potom i jí osobně.
Pavel Cink 2. ledna odmítl informace zástupců kraje potvrdit a nechtěl se k nim nijak vyjádřit. Tvrdil, že mimo jiné proto, že nechce dávat návod, jak obcházet povinnost zaplatit. Co budou zástupci kraje dělat, pokud slib Pavla Cinka platit nebude? „Pak si s ním o to budeme chtít promluvit,“ sdělila Stárková.
Například advokátka Kristýna Dolejšová Kabelová považovala sjednávání rozhodčí doložky na záchytce za odporující zákonu.
Pokud spor o případný dluh za pobyt na záchytce místo soudu řeší rozhodce v rámci rozhodčího řízení, vzrůstají náklady asi pětinásobně. Poplatek u soudu, který by o dluhu rozhodoval bez podepsání rozhodčí doložky, by činil zhruba tisícikorunu.
„Úhrada pobytu na záchytné stanici představuje platbu veřejnoprávního charakteru, ohledně níž nelze vůbec projednání v rozhodčím řízení sjednat,“ je přesvědčena Dolejšová Kabelová.
Rozhodčí doložku navíc podle ní lidé podepisovali buď ještě pod vlivem alkoholu nebo ve stavu kocoviny.
Na záchytce v Plzni skončí ročně kolem 1700 lidí. I kdyby základní částku bez dalších sankcí zaplatila jen čtvrtina, jedná se o téměř dva miliony.
Kraj dá záchytce šest milionů korun
O poměry na záchytce se koncem minulého roku zajímal také hejtman Josef Bernard. Souviselo to i s tím, že kraj znovu rozhodoval o zadání veřejné zakázky na provoz záchytky. Tu nakonec opět získala Městská poliklinika Plzeň, která byla jediným zájemcem.
Na rozdíl od předcházejícího období se nyní částka placená ročně krajem provozovateli záchytky zdvojnásobila na víc než šest milionů korun. „Ve smlouvě je tříměsíční výpovědní lhůta a tak můžeme připravovat i nějaké alternativní řešení, což děláme. Vyhodnocujeme si hlavně ekonomické dopady,“ sdělil Bernard.
Plzeňský kraj má při hledání jiných možností nevýhodu, že v krajském městě nemá zdravotnické zařízení. Je tak jediným krajem v zemi, kde záchytku provozuje soukromá firma.
V jiných regionech službu zajišťují právě krajská zařízení. Zástupci Plzeňského kraje už zvažovali například možnost, že by záchytka fungovala v Rokycanské nemocnici.
