Sládek Pavel Zákora (na snímku) společně s kolegou Alešem Potěšilem předvedli...

Sládek Pavel Zákora (na snímku) společně s kolegou Alešem Potěšilem předvedli na festivalu Slunce ve skle, jak se vařilo pivo v době Rudolfa II. | foto: Ladislav Vaindl, 5plus2.cz

Festival piva nabídl i mok uvařený podle receptury staré přes 400 let

  • 0
Nejrůznější česká piva, ale i produkty z Německa, Spojených států či Vietnamu mohli ochutnat návštěvníci tradičního festivalu minipivovarů v Plzni-Černicích nazvaného Slunce ve skle. Zajímavostí bylo i pivo uvařené podle receptury z doby Rudolfa II.

Ani déšť, který se chvílemi spouštěl z nebe, neodradil věrné návštěvníky známého svátku pivařů. „To je v pohodě. Přepijeme to. Beru to jako příležitost vyzkoušet piva, ke kterým se přes rok nemám šanci dostat,“ konstatoval s úsměvem Petr Vítek, který na festival také zamířil.

Kromě degustace současných piv měli lidé možnost zjistit, jak chutnal mok, který se vyráběl před více než 400 lety. A také mohli přihlížet tomu, jak se vařil.

„Používáme recepturu z roku 1585 od Tadeáše Hájka z Hájku, alchymisty císaře Rudolfa II. Hájek je autorem spisu, kde se podrobně popisuje, jak se tehdy vyrábělo pivo,“ vysvětlil podsládek Aleš Potěšil.

Festival minipivovarů v Plzni.

Při vaření použil klasické suroviny - vodu, chmel a slad. Oproti dnešní výrobě ale v poněkud pozměněné podobě. „Slad je sušený na otevřeném ohni, proto dává pivu nakuřovanou uzenou chuť. Chmel je divoký, nešlechtěný,“ informuje Potěšil.

Slad se nejprve musel nadrtit na kamenném hmoždíři. „Pak vzniká sladový šrot, který se smíchá s předehřátou vodou. Tomuto procesu se říká vystírání. Poté následuje rmutování, kdy se škrob obsažený ve sladovém zrnu štěpí na jednoduché cukry,“ popsal podsládek.

Jedna třetina objemu se odlije a zbytek se přivede k varu. K horkému podílu se následně vrátí odebraná třetina. A to se opakuje třikrát. „Po procesu scezování vznikne meziprodukt sladina,“ pokračuje Potěšil.

Do piva se kdysi přidával i puškvorec

Do sladiny se přidá chmel a vznikne mladina. Zachladí se na patnáct šestnáct stupňů a přidají se kvasnice. Kvašení trvá týden. Mladé pivo se nechá zrát.

Pro určení správného způsobu vaření piva byl prý důležitý rok 1516. Tehdy byl v Německu vytvořen první potravinářský zákon, který měl chránit bavorské měšťany před špatným pivem.

 „Bylo stanoveno, že k výrobě tohoto nápoje smí být používány pouze tři přísady - voda, slad a chmel,“ doplňuje Potěšil.

V Českých zemích to ale ještě dlouho neplatilo. „Do piva se přidávalo všechno možné. Třeba puškvorec nebo rozmarýn,“ podotkl Potěšil

To změnila až v 18. století výrazná osobnost českého pivovarnictví - František Ondřej Poupě. Právě on i u nás určil, že pivo musí být vyrobeno pouze ze tří zmiňovaných surovin.