Firma zaměstnala k původním 130 pracovníkům dalších čtyřicet. „Do konce roku jich přibereme ještě deset,“ říká jednatelka Renata Brůhová. Víc než polovina z nováčků je z Heřmanovy Hutě nebo blízkého okolí.
"Nastoupil jsem v červenci a práce se sklem se mi líbí. Hlavně už nemusím dojíždět do Plzně, kde jsem dělal skladníka," říká Jan Baštýř. Bedlivě přitom sleduje výrobní linku, na které se posouvají rozpálené skleničky na léky. I když nežhnou, tak mají teplotu kolem 800 stupňů.
Stavba nových hal ve sklárně v Haeřmanově Huti
Teplota skleněné hmoty v tavných agregátech je ještě nejméně o sto až čtyři sta stupňů vyšší. "Zvyknete si. Dřív nebo později. Sklo je láska na celý život," překřikuje hlučící stroj další ze sklářů. Loni na jaře ještě pracoval v sousední sklárně SHH. Když výrobce nápojového skla před rokem v červnu skončil, ocitl se i s dalšími 70 skláři na dlažbě.
Požár ve sklárně v Heřmanově Huti (24.12.2009)
"Důležité je, že už zase makám. A v oboru," zakřičí a rychle se vrací zpět v lince, která plive v krátkých intervalech žhavou sklovinu do forem. Z nich se na pás sypou rozpálené lékovky. "Minulý rok před požárem jsme jich vyrobili téměř 430 milionů. Teď už se zase blížíme ke stejnému tempu," srovnává Renata Brůhová. Ještě na začátku ledna na místě, kde stojí nové haly, bylo jen spáleniště se zbytky budov.
Za osm měsíců nová hala
První týden po katastrofě rakouští majitelé zvažovali, jestli sklárnu obnoví nebo přesunou výrobu lékárenského a potravinářského skla jinam. Nakonec se rozhodli zůstat a během osmi měsíců vyrostla úplně nová hutní hala a sklady. Další hala je po rekonstrukci, stejně jako čtyři původní výrobní linky.
"Pátá je zbrusu nová. Šestou spustíme nejpozději v prosinci," říká jednatelka. Rakouská rodinná firma Stölzle-Oberglass přišla do heřmanohuťské sklárny v roce 1992 a nyní ji vlastní stoprocentně. Letos do její obnovy zainvestovala na 27 milionů eur, tedy kolem 700 milionů korun.
