Skláře Jiřího Kozla mohou návštěvníci annínského provozu sledovat při práci.

Skláře Jiřího Kozla mohou návštěvníci annínského provozu sledovat při práci. | foto: archiv sklárny

Sklárna v Anníně po sedmdesáti letech obnovila provoz a vábí turisty

  • 5
Nahlédnout do práce sklářů a zároveň si sami nějaký výrobek vytvořit teď mohou návštěvníci sklárny v šumavském Anníně. Po téměř sedmdesáti letech se tu totiž znovu rozběhla sklářská prvovýroba.

„Zájem je velký. Turisté jsou spokojeni a dokonce bych řekl, že přímo nadšeni z toho, že tu mohou pozorovat při práci sklářského mistra a sami si vyrobit třeba skleničku,“ říká majitel sklárny Petr Švrčula.

Navázat na přerušenou tradici v šumavské obci pomáhá sklář Jiří Kozel z jihočeského Vimperka. „Vzhledem k tomu, že má vlastní huť i náčiní, trvalo jeho přestěhování k nám asi měsíc. Museli jsme pro něj zařídit prostory,“ dodává Švrčula.

„Příchodem Jiřího Kozla do Annína se tato stará sklárna proměňuje v jediný šumavský provoz, ve kterém se po mnoha desetiletích opět spojuje sklářská prvovýroba se zušlechťováním skla a Annín se tak stává největším sklářským provozem v oblasti Šumavy,“ uvedla kurátorka sklářského muzea Jitka Lněničková.

Hlavní náplní sklárny je výroba užitkového skla. „Děláme tu třeba skleničky, ať už na vodu, nebo na víno, misky nebo vázy. Nejsme žádný obří provoz, takže tu děláme výrobky spíše po desítkách. Záleží ale samozřejmě na velikosti. Třeba sklenek tu může vzniknout za den kolem padesáti,“ informuje sklář Jiří Kozel.

Ten má k dispozici tři pece. „Jedna je hlavní, tavicí, druhá takzvaná roztáčecí, slouží k přihřívání, třetí je chladicí,“ vyjmenovává Kozel.

Majitel sklárny a provozovatel brusírny měl už delší dobu sen, že by měla být v historických objektech annínské sklárny obnovena sklářská prvovýroba. A to se teď podařilo.

Sklárna nyní nabízí návštěvníkům širokou paletu možností, jak proniknout do tajů a příběhů šumavského sklářství. „Lze zde navštívit brusírnu skla a koukat šikovným brusičkám přímo pod ruce a třeba si od nich nechat vybrousit vlastní motiv. Dá se zajít do sklářské huti, kde se rodí z horkého skla číše, vázy, svícny. Lze také zajít do sklářského muzea,“ dodává Lněničková.

Majitel sklárny doufá, že obnovení provozu v Anníně by mohlo být pro téměř zapomenuté odvětví na Šumavě důležitým impulzem.

„Šumava byla vždycky sklářskou velmocí. Výrobky odsud byly známé po celém světě. To všechno bylo po válce pryč. Věřím, že znovuzavedení výroby u nás by mohlo odstartovat návrat sklářství na Šumavu,“ řekl Švrčula.