„Vyšli nám vstříc studenti plzeňské lékařské fakulty. Dětem namaskovali různá zranění, jiné děti už byly poučené z dopoledních přednášek a na chvíli převzaly roli záchranářů. Při srážce tramvaje a autobusu v rušném provozu Mini-Plzně to bylo zapotřebí. Tragická nehoda si vyžádala mnoho zraněných,“ líčí ředitelka projektu Mini-Plzeň Lenka Hubáčková.
Jedenáctiletá Viki Sichingerová, která se Města dětí také zúčastnila, si hru ve hře užila.
„Chvíli jsem se fakt bála, vypadalo to jako doopravdy. Ale myslím, že když se po dnešku stanu svědkem nějaké podobné nehody, zachovám chladnou hlavu a třeba dokážu i někomu pomoc,“ uvažuje Viki.
Čtvrteční, poslední den v Mini-Plzni, se ponese v bláznivém duchu. Každé stanoviště si vymyslí nějakou netradiční činnost, kterou bude od rána provozovat.
Městem půjde odpoledne průvod a postupně se bude uzavírat jedno stanoviště za druhým, až vyjde před halu, kde všichni společně velkým bublifukováním Mini-Plzeň uzavřou.
Lenka Hubáčková projekt hodnotí jako úspěšný. Kapacita 500 dětí sice nebyla naplněna, ale necelých 400 je podle ní při prvním ročníku akce velký úspěch.
Oceňuje hlavně to, že některé děti se vracely. Některé dokonce v Mini-Plzni strávily každý den třítýdenního provozu. A rodiče, kteří do města dětí nakoukli, prý byli nadšeni.
V Česku se akce konala poprvé
Projekt města je ve světě běžný. Funguje jich zhruba dvě stě. Mezi ty nejznámější patří například káhirský nebo jokohamský projekt. Ten první si mohly děti vyzkoušet v roce 1979 v Mnichově.
V České republice se podobná akce konala vůbec poprvé. V hale Lokomotivy žily děti během tří týdnů jako dospělí. Měly třeba i svoje peníze nebo noviny. Připraven byl také doprovodný program. Do něj patřily i Mini-Plzeňská olympiáda nebo Mini-Plzeň hledá superstar.
„Do příprav projektu se zapojilo více než sto lidí z Plzně a z Plzeňského kraje, dokonce i z jiných míst včetně Prahy,“ říká Lenka Hubáčková.
