Na první pohled je běžná silnice druhé třídy mezi Kaznějovem a Mrtníkem po kompletní opravě. Pozornější řidiči si všimnou, že po každých 700 metrech má „asfalt“ trochu jiný odstín. Silničáři dokonce tenhle úsek překřtili na čtyřbarevnou silnici.
Kromě jednoho úseku, ve kterém je klasická směs používaná při rekonstrukcích silnic, tady stavbaři položili další tři druhy směsí s různým poměrem už jednou použitého odfrézovaného povrchu doplněného o hmotu s granulátem ze starých pneumatik.
„Pokud tento materiál déle vydrží, do oprav silnice pak půjde méně peněz. Rozdíly mezi chováním zkušebních povrchů asi budou, protože je v nich od 30 do 60 procent recyklované hmoty. Prvotní náklady se mohou zdát o něco málo vyšší, ale pokud by životnost povrchu byla o polovinu delší, vyplatilo by se to. Jsou to úspory do budoucna,“ říká generální ředitel Správy a údržby silnic Plzeňského kraje Pavel Panuška.
Přidání speciálního oživovacího granulátu do vyráběné asfaltové hmoty má podle propočtů prodloužit životnost silnice, zvýšit bezpečnost jízdy a mírně snižovat hlučnost od projíždějících aut.
Do zkušebních směsí oživovač, starý asfalt a drť z pneumatik
Když se v České republice kompletně opravuje silnice, do pokládané asfaltové vrstvy se vrací maximálně 20 procent vyfrézovaného asfaltu ze staré silnice. U Kaznějova je to teď až třikrát více. Petr Mondschein z Českého vysokého učení technického vysvětlil, že aplikace nových výstupů a technologií v terénu je naplněním jejich výzkumů.
„V úseku mezi Kaznějovem a Mrtníkem je použito až 60 procent recyklovaného materiálu s omlazovací přísadou Sporelastic, která by měla zlepšit chování konstrukce vozovky a prodloužit jí životnost. Doufáme, že tomu tak opravdu bude. Už před třemi lety jsme o několik kilometrů dál udělali první dva pokusné úseky. Jsou stále v perfektním stavu,“ uvedl Petr Mondschein.
Kromě ČVUT se na vývoji povrchu pro silnici u Kaznějova podílela i druhá vysoká škola - Vysoké učení technické Brno. Diplomová práce jednoho z posluchačů byla právě o zkušebních površích pro tuhle konkrétní silnici.
Petr Mondschein vysvětlil, že vysněným cílem pro silniční vývojáře je dosáhnout stoprocentního návratu zrecyklovaných materiálů zpět na silnice.
„Je to něco, co nás musí táhnout dopředu. Zatím to neumíme zvládnout technologicky. I nejmodernější zařízení firmy Froněk, která dělala tuhle silnici, dokáže zpracovat jen 90 procent recyklátu. Technologie nedokáže například pracovat s tím, že by do ní nešlo už žádné nové kamenivo,“ dodává Mondschein.
