Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MF DNES

Bory jsou zdařilé, Lochotín se nepovedl, říká o sídlištích historička

  • 9
Plzeň byla za minulého režimu jednou z laboratoří sídlištní výstavby, kterou v Československu organizoval stát. Za nejzdařilejší se dá podle historičky architektury Martiny Koukalové považovat sídliště Bory, naopak nejméně se povedl Lochotín.

Na Borech se dbalo na intimitu prostředí a na občanskou vybavenost, jako obchody a služby či zeleň. Lochotín je ale přelidněný.

„Je zde natěsnáno dvaapůlkrát víc lidí, než kolik architekti původně plánovali,“ uvedla pražská historička architektury a spolupracovnice Uměleckoprůmyslového muzea v Praze Martina Koukalová.

Své poznatky načerpala díky grantu s názvem Příběh paneláku, který po pěti letech bádání skončí v roce 2017 velkou výstavou v Praze. Expozice mapující historii sídlišť v Plzni a Klatovech ale bude k vidění v Plzni už v polovině letošního září.

Podle Koukalové má vznik sídlišť v Česku své etapy, které se ve všech městech pravidelně opakují. Grant Uměleckoprůmyslového muzea se omezil hlavně na krajská města, kde byla výstavba nejkvalitnější a nejrozmanitější.

Nejstarší paneláky v Plzni stojí na Slovanech, výrazně se ale panely uplatnily na Doubravce, kde vzniklo sídliště vzhledově fádní. „Hlavním cílem nebyla kvalitní architektura, ale zkoušení technologie panelové výstavby,“ vysvětlila historička.

Pak podle ní přišla uvolněná 60. léta, kdy měli architekti možnost tvořit svobodněji. Do této etapy patří sídliště Bory, které se jako jediné z celé Plzně podařilo realizovat tak, jak ho architekti navrhli. Na Borech stojí například architekty oceňované věžové domy na šestihranném půdorysu z pera Miloslava Hrubce.

Na rozdíl od dalších tří plzeňských sídlišť, kterým se výstava věnuje, vznikla na Borech i kompletní občanská vybavenost. „Bory jsou krásný příklad sídlišť ze 60. let, která se povedla. Na rozdíl například od Doubravky je zde jednoznačně definovaný prostor centra kolem Šimerovy ulice s bazénkem, který už bohužel zmizel. Navíc mezi domy kolem školek vznikly polouzavřené bloky s dvory, kde obyvatelé mají pocit intimního prostoru. I když se jedná o průjezdné sídliště, tak samotné dvory zůstávají vyhrazeny pro pěší, protože sídliště má okružní komunikaci,“ přiblížila Koukalová.

U dalších sídlišť už šlo hlavně o zajištění bydlení. Občanská vybavenost se omezila pouze na školy, nákupní střediska a polikliniky.

Na Západě se ze sídlišť často stala ghetta

Severní Předměstí, kde dnes žije kolem 50 tisíc lidí, vzniklo v 70. letech. Čtvrť podle Koukalové doplatila na to, že komunistický režim chtěl masově uspokojit základní potřeby lidí, aby neprotestovali proti normalizaci. Proto se začalo stavět ve velkém a vůbec se nehledělo na kvalitu. „V tom množství se rozpadl koncept kvalitních sídlišť z 60. let,“ připomněla Koukalová.

Severní Předměstí podle ní mělo být pro 20 tisíc lidí a nakonec se plán zvedl na 70 tisíc. „Proto jednotlivé sídlištní okrsky postrádají logiku uspořádání a architektura je zde trochu banální,“ uvedla historička.

Zatímco na Západě se podle ní po válce sídliště stavěla jako levné bydlení a stala se z nich dost často ghetta, výhodou těch českých je, že se stavěla pro všechny a dodnes je tam kromě některých výjimečných lokalit sociální mix a Češi tam bydlí rádi.

Sídliště mají totiž i spoustu výhod. „Je to velmi často bydlení v zeleni, a v případě řady věžových domů se nedá opomenout ani krásný výhled z horních pater,“ dodala historička.

Které plzeňské sídliště je nejhezčí?

celkem hlasů: 567

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 12. srpna 2016. Anketa je uzavřena.

Bory
Bory 285
Severní Předměstí
Severní Předměstí 154
Doubravka
Doubravka 128