Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na Doubravce paneláky vpadly mezi domky, utrpělo i historické jádro

Seriál   15:30aktualizováno  15:30
Plzeňská čtvrť Doubravka byla první v krajském městě, kde v 60. letech minulého století vyrostly desetipodlažní věžáky. Podle odborníků ale paneláky, byť některé byly i nižší, narušily zástavbu rodinných domů a zničily historické jádro Doubravky.

K poválečné bytové výstavbě byla plzeňská čtvrť Doubravka vybrána hned druhá po sídlišti Slovany, přestože se nacházela relativně daleko od centra města.

„Vedle dostatku volného místa a napojení na stávající infrastrukturu hrálo významnější roli usnesení politických orgánů města, které si zde chtěly nanečisto vyzkoušet přestavbu starých plzeňských čtvrtí. Původní podrobný územní plán z roku 1958 od architektů Miloslava Sýkory, Vladimíra Štrunce a Klementa Štíchy počítal s doplněním stávajícího území o 3 350 bytů, s plynulým přechodem zástavby do okolní krajiny a s nepatrným podílem demolic,“ vysvětluje historička architektury Martina Koukalová.

Sídliště Doubravka

Situace se ale nakonec změnila. Po dokončení první etapy v roce 1962 vypracovali architekti novou variantu plánu, která se přiklonila k razantnější přestavbě Doubravky včetně užití nových typových podkladů, díky nimž mohly být původně plánované nižší domy nahrazeny věžovými objekty.

„Většina panelových domů vyrostla na Doubravce v drobných prolukách mezi starou zástavbou s tím, že část takzvaných dotykových území byla zbourána. Čtvercové bloky s rodinnými domy na mnoha místech necitlivě a bez ohledu na uliční čáru narušila panelová výstavba, která svými rozměry kontrastuje s původním rázem čtvrti. Zaniklo také historické jádro Doubravky,“ konstatuje Koukalová.

Sídliště je ze západu ohraničené řekou Úslavou, ze severozápadu železniční tratí do Prahy, ze severu vrchem Chlumem, z východu Špitálským lesem a z jihu Úslavským údolím.

Příběhy sídlišť

V šedesátých letech tu vzniklo 5 243 bytů pro 13 tisíc lidí. Poměrně dlouhá doba vzniku byla terčem kritiky. Média tehdy psala, že se stavba sídliště „táhla jako sirup“.

„To souvisí s obvyklým problémem socialistického stavebnictví. Přestože se zvyšovala produktivita práce a stavebním podnikům se s menšími nebo většími výkyvy dařilo dokončit plánovaný počet bytů, výroba nedokázala pokrývat poptávku po materiálu. Přes všechny propagované úspěchy socialistického stavebnictví rostl na konci 50. let počet nových bytů pomalu a kvůli relativně vysokému přírůstku obyvatel se bytová nouze prohlubovala,“ uvedla Koukalová

Podotkla, že na stavbě vázla i organizace práce a kvůli nedostatečné mechanizaci se ještě řada úkonů musela dělat ručně.

Od počátku 60. let pak stoupala rozestavěnost sídlišť, na vině byl mimo jiné nedostatek peněz na finální úpravy interiérů. Později se do otázek bytové výstavby začala zapojovat i veřejnost prostřednictvím různých diskuzí a anket.

„V roce 1961 měli Plzeňané možnost navštívit výstavu Nové bydlení, kde se mohli seznámit s projekty plánovaných plzeňských sídlišť i novými typy domů a prohlédnout si vzorový byt pro čtyřčlennou rodinu zařízený nábytkem i doplňky. Tento prototyp se poté uplatnil právě při výstavbě sídliště Doubravka,“ připomněla Martina Koukalová.

Martina Koukalová

Historička architektury Martina Koukalová se podílela na projektu „Panelová sídliště v ČR jako součást městského životního prostředí - zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu“ v rámci výzkumu národní a kulturní identity (NAKI) ministerstva kultury. Zabývala se i doubraveckým sídlištěm.

První obytné domy zde začaly růst v roce 1962 a výstavba pak pokračovala po etapách jedno celé desetiletí, v jehož průběhu se původní dispoziční ani architektonické řešení domů nijak výrazně neupravovalo.

„Během období opravdu pokrokových diskuzí o budoucnosti bydlení se na Doubravce postavilo sídliště, jehož realizací se bez větších ambicí pouze pionýrsky zkoušela panelová technologie,“ dodává Koukalová.

Obytné domy na sídlišti Doubravka podle ní vlastně prověřovaly možnosti objemové typizace na základě panelové technologie.

„Kromě typů realizovaných již na sídlišti Slovany zde nově vyrostly dlouhé deskové domy o sedmi podlažích, čtyřpatrové bodové domy a také desetipodlažní věžáky,“ podotkla historička.



Nejčtenější

Kauza plzeňského gólu. Proč ho videorozhodčí nechal uznat

Michael Krmenčík z Plzně vykouzlil na tváři úlevnou grimasu, z dorážky překonal...

V případu uznaného gólu plzeňských fotbalistů, kterému předcházel těsný ofsajd, se objevily "polehčující" okolnosti....

Slavia i Sparta poprvé ztratily, zato Plzeň zůstává stoprocentní

Příbramský brankář Milan Švenger se marně natahuje po míči.

Slavia už po porážce s Jabloncem není bez zaváhání, stejně tak Sparta, která remizovala s Příbramí. Fotbalisté Plzně...



Liga paradoxů. Lídr se nelíbí, na Spartě je „drzá“ i stará garda

Trenér Plzně Pavel Vrba sleduje hru svých svěřenců.

Plzeňští fotbalisté jako jediní z ligy vyhráli všech pět utkání v novém ročníku, ale jejich hra nemůže těšit ani jejich...

Dům v bývalé chatové kolonii je promyšlený do posledního detailu

Přízemí ve skle, patro ve dřevě – to je základní výtvarný koncept fasád. Šikmo...

Návrhy Jiřího Zábrana se vyznačují jednoduchostí a svěžím myšlením na pomezí architektury a moderního sochařství. Ale...

VIDEO: Lidé se rozloučili s Patrikem Štěpánkem, nejmladší obětí z Afghánistánu

Pohřeb vojáka Patrika Štěpánka, který se společně s dalšími dvěma českými...

V kostele Panny Marie Růžencové na Jiráskově náměstí v Plzni se lidé rozloučili se čtyřiadvacetiletým vojákem Patrikem...

Další z rubriky

Starostové chtějí dokončit, co začali. Do voleb půjdeme znovu, říkají

Volební místnost v Osvětimanech na Uherskohradišťsku.

Většina výraznějších osobností, které stojí v čele menších obcí Plzeňského kraje, bude v komunálních volbách obhajovat...

Poslední výluka před nádražím v Plzni, přestavba mostů spěje do finále

Přestavba železničních mostů a silnice pod nimi u hlavního vlakového nádraží v...

Před hlavním vlakovým nádražím v Plzni, kde probíhá přestavba železničních mostů a silnice pod nimi, začne zítra...

Zbyly jen obvodové zdi a hodiny, říká pamětník o požáru vzácných domů

Dvacet let. Na snímku vlevo sleduje v srpnu 1998 Helena Procházková...

Smutné dvacetileté výročí si dnes připomínají obyvatelé městečka Úterý na Plzeňsku. Šestnáctého srpna 1998 večer na...

Grafton Recruitment Praha
Konstruktér v PLZNI!

Grafton Recruitment Praha
Plzeňský kraj
nabízený plat: 30 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz