Model rybářské bašty vystavený v Západočeské galerii Plzeň. V roce 2013 jej...

Model rybářské bašty vystavený v Západočeské galerii Plzeň. V roce 2013 jej zhotovil Miroslav Koranda. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Galerie získala model rybářské bašty z bývalého plzeňského výstaviště

  • 0
Model známé rybářské bašty, která byla postavena v roce 1967 na někdejším plzeňském výstavišti podle návrhu architekta Klementa Štíchy, rozšířil sbírku architektury Západočeské galerie v Plzni. Model v měřítku 1:50 rekonstruuje kromě samotné stavby i její blízké okolí.

"Rybářská bašta byla jednou částí celé kolekce podobných objektů, které vznikly v části výstaviště Za řekou, kde byly soustředěny restaurační i odpočinkové objekty. V podstatě se jednalo o jednotlivé pavilony restaurací, vináren nebo pivnic," přibližuje plzeňský architekt Petr Domanický a zároveň kurátor architektonické sbírky galerie.

Atypické restaurační pavilony byly postaveny u příležitosti výstav Ex Plzeň v letech 1966 až 1969, všechny navrhoval Klement Štícha.

Individuální architektonická řešení podle Domanického prolínala tradice regionů či typů staveb s moderními trendy bruselského stylu. Rybářská bašta měla vlastní zázemí kuchyně, kolem pavilonu byla zahradní restaurace.

"Před objektem byl bazén s rybami, které si mohli lidé chytit na udici. A personál jim poté rybu připravil," upozorňuje na zajímavost Domanický.

Podobné bašty měly v rekreačních oblastech tradici už za Rakouska-Uherska, třeba na Babylonu u Domažlic stávala už před první světovou válkou.

Rybářská bašta v Plzni zanikla jako jeden z prvních pavilonů na výstavišti již před rokem 1989, ostatní byly většinou demolovány v roce 2002. O tři roky později bylo výstaviště definitivně zlikvidováno.

Sbírku architektury buduje Západočeská galerie v Plzni od roku 2009. "Pro nás je důležitá, protože v kraji neexistuje žádná instituce, která by architekturu na odborné nebo profesionální úrovni sbírala," zdůvodňuje ředitel galerie Roman Musil.

Sbírka zahrnuje architektonickou dokumentaci, plány, nákresy, fotografie či osobní korespondenci architektů. Už nyní obsahuje i profesní pozůstalost po plzeňském architektovi Bohumilu Chvojkovi nebo mimořádně zajímavý fotografický archiv Karla Lhoty, který byl jedním ze spolupracovníků Adolfa Loose.

"Ke každé výstavě, která má architektonické téma, chceme pořídit jeden model v měřítku 1:50. Cílem je vytvořit řadu, která by se pak prezentovala veřejnosti v rámci nějaké stálejší expozice," doplňuje Domanický.