Dosud platil stát škody způsobené kormorány jen rybníkářům. I to se má podle vlády změnit. Stát jim už podle toho, co ministři před několika dny schválili, nebude platit za ryby sežrané hejny kormoránů ani korunu.
Jak ale dokázali plzeňští rybáři uspět se žalobou za škody v řekách? "Je to z naší strany první zkušební žaloba. Byť nejsme s krajským úřadem ve sporu, nejde problém řešit jinak než žalobou. Pokud uspějeme i u krajského soudu, byly by to úplně první peníze, které bychom na náhradách získali," vysvětluje jednatel západočeského územního rybářského svazu v Plzni Martin Bílý.
"Doufáme, že krajský soud první rozsudek nepotvrdí. My v tomto případě zastupujeme stát, prostředky bychom požadovali na ministerstvu financí. Těžko si dokážu představit, že by to šlo z krajského rozpočtu," říká šéf odboru životního prostředí úřadu Plzeňského kraje Martin Plíhal.
Uvedl, že už když rybáři přinesli na krajský úřad dokumenty o škodách způsobených na volných tocích kormorány, vše konzultovali s ministerstvem životního prostředí i ministerstvem financí.
"Dospěli jsme k tomu, že podle zákona nárok na odškodnění nemají. Žádosti jsme nevyhověli, oni podali žalobu. Prvoinstanční soud se domnívá, že jim nějaká škoda vznikla a že by měli být odškodnění. S tím my nesouhlasíme, protože si myslíme, že je diametrální rozdíl mezi rybou v rybníce a v řece. V rybníce je ryba ve vlastnictví majitele rybníka, ve volném toku ryba není ničí," snaží se Plíhal co nejlapidárněji vysvětlit jádro unikátního sporu.
Plíhal nezpochybňuje, že rybáři mají povinnost řeky zarybňovat, a proto se mohou cítit nálety kormoránů poškození. Ale rozdíl je právě ve vlastnictví ryb.
"Ve volných tocích je i přirozená obsádka, kterou rybáři nevlastní. Posudkář jim může napsat, že na konkrétní řece bylo v konkrétních dnech tolik a tolik kormoránů, proto museli sežrat tolik a tolik ryb. My ale argumentujeme, že kormorán nemusel sežrat zrovna tu rybáři nasazenou rybu," uvedl Plíhal.
Majitelé rybníků pohledem státních úředníků mají přesný přehled, kolik ryb do svých rybníků nasadili a o kolik kusů přišli při náletech kormoránů a o co nižší budou tržby při prodeji ryb zákazníkům.
Rybářský svaz se může podle Plíhala cítit poškozený tím, že kvůli úbytku ryb v řekách prodá méně povolenek. Samotní rybáři to mohou vnímat tak, že když za sezonu chytí méně ryb, úlovky jim tak v přepočtu vyjdou dráž než v minulých letech.
Žaloba plzeňských rybářů nejspíš neposlouží jako precedens
I když plzeňští rybáři mají v záloze další žaloby na stát kvůli náletům kormoránů na řeky, případné vítězství u Krajského soudu v Plzni v prvním sporu podle nich nebude precedentem pro další soudní spory.
"Všechno trvá dlouho a mezitím se změnily zákony. I kdybychom první spor pravomocně vyhráli, další už nebudou moci žalovat podle nás, protože v legislativě je to zase jinak," připustil jednatel rybářů Martin Bílý.
Pokud rybáři u odvolacího soudu neuspějí, mohou zkusit podat žalobu na stát s cílem, aby řešil otázku samotných kormoránů a jejich chránění či nechránění na území České republiky.
Že se ryby stávají v řekách na Plzeňsku vzácností, potvrzuje například Jan Kukrál, kterému Berounka teče jen kousek od domu. Podle něj by se řeka v úseku mezi Plzní a Chrástem mohla klidně přejmenovat na Bezrybku. "Tak vyvražděné naše vody ještě nikdy nebyly," popisuje Kukrál, v jakém stavu je řeka po náletech skupin kormoránů.
Jednatel rybářů Martin Bílý odhaduje, že ve srovnání se stavem před deseti nebo dvaceti lety žije nyní v tomto úseku Berounky jen asi desetina ryb (více o úbytku ryb v Berounce kvůli řádění kormoránů čtěte zde).
