Třemošenská radnice se obává, že když nechá Roma zpopelnit, mohla by se v budoucnu dostat do sporu s příbuznými. Podle romských tradic by se totiž mělo pohřbívat v rakvi do země. (Ilustrační snímek)

Třemošenská radnice se obává, že když nechá Roma zpopelnit, mohla by se v budoucnu dostat do sporu s příbuznými. Podle romských tradic by se totiž mělo pohřbívat v rakvi do země. (Ilustrační snímek) | foto: Radek Miča, MAFRA

Můžeme nechat zpopelnit romského nebožtíka? Odpověď hledají v Třemošné

  • 57
Zapeklitý problém s romským nebožtíkem řeší v Třemošné u Plzně. Muž původem ze Slovenska tu zemřel na návštěvě u svých známých a zatím se nenašli žádní jeho příbuzní. Třemošná je sice připravena zaplatit sociální pohřeb s kremací, jenže podle romských tradic by měl být muž pohřben do země.

Kdyby známý, který při návštěvě u nás umřel, patřil do příbuzenstva, uděláme mu pohřeb podle romských tradic. Ale my ho vlastně ani neznáme. Zaplatí mu město pohřeb?

S takovou žádostí přišli minulou středu na radnici v Třemošné dva muži, kteří v městečku sice žijí, ale trvalé bydliště tam nemají.

"Snažíme se kontakt na kohokoli z příbuzných, potomků nebo dědiců v Čechách i v zahraničí. Zatím je vše marné. Zároveň řešíme obrovské dilema. Jsme připraveni podle zákona zajistit zemřelému sociální pohřeb, který je ale pouze s kremací. My si ale nejsme jisti, zda zemřelého v tomto případě a s ohledem na tradice můžeme nechat zpopelnit," vysvětlil místostarosta Třemošné Petr Žižka.

Podle něj by se jednou mohla radnice dostat do sporu s rodinou, pokud by se po nějakém čase přihlásila.

Zatím nikdo z oslovených nedal jednoznačnou odpověď, jak dál postupovat. V minulosti toto téma neřešili ani ministři nebo vládní zmocněnci pro lidská práva.

Zemřelý muž se podle dokumentů narodil na Slovensku, ale posledních 30 let měl hlášené bydliště v malé obci u hranic s Německem. "Volal jsem tamnímu starostovi. Ten mi ale řekl, že tam tohoto muže už několik let neviděli," řekl Petr Žižka.

Podle Ivy Pellarové, která se více než dvacet let zabývá romskou problematikou, už Romové nejsou v dodržování rodových tradic tak striktní, jak to bylo před dvěma desetiletími.

"Jejich tradiční kastovní systém je proti spalování zemřelých. Ale v komunitě se rodinný ani kastovní systém už tak důsledně nedodržuje. Vždyť v posledních letech jsme zaznamenali výrazný nárůst romských bezdomovců - mladých i starších, což dříve také nebývalo. Kdyby zemřelý byl v tradičním kontaktu s příbuznými, v případě smrti by nebyl problém, příbuzní by se o pohřeb postarali. Ale ani v tomto případě bych se neobávala problémů kvůli zákonem stanovenému sociálnímu pohřbu s kremací," soudí Iva Pellarová právě s odkazem na změny uvnitř romské komunity.

Pokud by Třemošná objednala sociální pohřeb podle zákona, zaplatí za něj do 10 tisíc korun. Místostarosta se už domluvil s pracovníky Diecézní charity, že by pak urnu při církevním obřadu uložili do charitního hrobu.

"Ten je mramorový, důstojný. Třeba jeho známí, u kterých zemřel, se mohou přijít naposledy rozloučit s kamarádem při obřadu ukládání urny. Kdyby se někdy v budoucnu objevili nějací příbuzní, my jediní jim pak můžeme urnu vydat," říká Anna Srbová z Diecézní charity.

Jeden sociální romský pohřeb i s kremací těla zařizovali pracovníci plzeňské charity na přelomu roku.

Olaši tradice dodržují, říká předseda jejich unie

Pokud by město platilo pohřeb do země, podle prvních odhadů, které si Třemošenští nechali udělat, by náklady s jistotou přesáhly 15 tisíc korun. Není jasné, kdo by se o místo dál staral, kdo by za něj platil nájem. Nebyla by tam žádná deska, nic takového. Definitivní rozhodnutí, co se s nebožtíkem stane, padne v příštím týdnu.

Předseda Unie olašských Romů v Ostravě Josef Stojka řekl, že kdyby zemřelý patřil do jejich komunity, měl by jistě pohřeb v rakvi do hrobky.

"U nás se tradice dodržují, více než 90 procent olašských Romů nedokáže žít bez rodiny. Když jsou olašští romové chudobní a nemají na pohřeb, vyberou peníze mezi sebou. Skládá se celé příbuzenstvo, postarají se alespoň o skromný pohřeb a dřevěnou rakev, u nás urny neexistují," prohlásil Stojka. Podle něj je týden na pátrání po příbuzných zemřelého velmi krátká doba.

Podobně jako u Romů, i těla pravoslavných věřících jsou v rakvi pohřbívána do země. Pravoslavný duchovní z Plzně Jan Polanský říká, že už mnohokrát zařizovali převozy zemřelých z Plzeňského kraje na Ukrajinu a do dalších zemí.

"Pokud by byl z naší komunity a nedařilo se dohledat nikoho z příbuzných, pokusili bychom se sami získat finance, abychom ho mohli uložit do hrobu, jak káží tradice," vysvětlil Jan Polanský.