Režisér Tomáš Vorel si zdejší krajinu zamiloval už jako mladý kluk. Jezdil sem na chalupu za svým strýcem.
„V dospělosti přišly životní těžkosti, dostavily se deprese, nebavilo mě žít. Utekl jsem právě na Manětínsko. Bydlel jsem v lese. Odřízl jsem se od Prahy. Poznal jsem úplně jiný styl života a jiné lidi. Postupně jsem se tady dal zase dohromady,“ líčil.
Když problémy odezněly, dostavila se chuť zase tvořit. Režisér následně vymyslel příběh o úniku z civilizace na venkov. Na plátna romantickou komedii Cesta z města uvedl v roce 2000, hlavní role dal Tomáši Hanákovi a Barboře Schlesinger (tehdy Nimcové). Pak následovalo pokračování s názvem Cesta do lesa, trilogii uzavírá Cesta domů.
Tomáš Vorel na place nejenom režíruje, ale zároveň stojí za kamerou. „První amatérský film jsem si natočil sám, takže jsem se k tomu zase obloukem vrátil. Začátky jsou těžké, než se všechno naučíte. Ale ve výsledku je to jednodušší a rychlejší. Nemusíte nikomu nic vysvětlovat,“ doplnil.
S nadšením vyráží do přírody, kde zachycuje káňata, kachny, vážky na řece či datla. „Točím všechna zvířata, která tady žijí a jsou s příběhem spojená. Už mám asi tříhodinový materiál. Někdy je to ale náročné. Třeba u ledňáčka létajícího nad řekou Střela se mi to ale nepodařilo. Musí se dodělat v počítači,“ přiznal.
Cesta domů |
Na statku v Novém Dvoře poblíž Žihle štáb svou práci začínal. Přesně před rokem zde padla první klapka. Filmaři se zdrží ještě do neděle.
Obsazení zůstává velmi podobné jako u předchozího dílu trilogie. Kromě už zmiňované dvojice Tomáše Hanáka a Barbory Schlesinger se jedná o Bolka Polívku, Evu Holubovou, Tomáše Vorla mladšího či Vojtěcha Vovesného.
Novými tvářemi se staly Lucie Šteflová a její malá dcera Ema. „Ztvárňuji Anynu, což je biožena, manželka i svéhlavá matka. Moje postava bojuje se samotou, protože je pořád zavřená s dítětem doma. Role je mi svým způsobem blízká, protože pocházím z vesnice, ale už dlouho žiji v Praze. Mám ráda město, zároveň si užívám přírodu a lokality, kde ještě stále není signál, jako třeba tady,“ uvedla.
S Emou fungují na place jako sehraná dvojice. Podle herečky si dcera rychle zvykla na jiný režim, do natáčení se velmi rychle vžila. „Jsem ráda, že budu mít poslední rok života detailně zaznamenaný. Myslím, že jsme to obě zvládly. I když to bylo někdy obtížné, jsem na dceru hrdá,“ uzavřela.
Přátelskou atmosféru a dobrou partu kolegů si chválil Tomáš Hanák. „Zatímco v prvním díle jsem byl počítačovým expertem, což osobně nejsem, teď jsem se stal mužem žijícím na vesnici. Já sám bydlím už dvaadvacet let na vsi, vyrůstal jsem v jižních Čechách,“ porovnal.
Netajil se tím, že hraní, ve filmu či v divadle, už ho tolik nebaví. „Dřív jsem měl pocit, že když svůj výkon zkazím, zklamu. Teď už to pro mě není nejdůležitější, takže se cítím uvolněněji,“ dodal.
Premiéra filmu Cesta domů půjde do kin příští rok v létě.
