Krajinářský architekt Jakub Chvojka, jehož plzeňský ateliér má obnovu sadů na starosti, by chtěl park co nejvíce přiblížit konceptu jeho zakladatele hraběte Františka Mercandina. Sám ale říká, že to není zcela možné.
Do největší rekreační zóny Klatov, kterou hrabě vytvořil kolem roku 1850 na ideách přírodně krajinářského parku, byly totiž hlavně za minulého režimu dosázeny další stromy. Ty sice neodpovídají původní koncepci, ale orgán ochrany přírody je pokácet nepovolil.
"Přejeme si, aby lidé porozuměli tomu, co v sadech chceme změnit, a ne že jim jen řekneme, kolik stromů chceme pokácet. Přirozeností lidí je totiž to, že jsou konzervativní a brání se změně," vysvětlil Chvojka, který si přeje, aby se do parku ještě více zasáhlo a mohlo se zde vysázet ještě více stromů.
"Zároveň je zde ale pohled ochranářů, proto se při povolování kácení dbalo i na jejich názor," popsal Chvojka.
Oba tábory se prý shodly na odstranění náletových dřevin. "Necháváme tam ale partie kolem Drnového potoka, které mají hodně přírodní charakter a dnes je tam ucelený vodní ekosystém - ptactvo, hmyz i obojživelníci," dodal Chvojka.
Byl by prý ale rád, kdyby do těchto partií při potoce více zasáhl. Argumentuje tím, že když je park hlavní rekreační plocha pro město, tak by měl být Drnový potok více zpřístupněný lidem.
"Mohla by tam vzniknout odpočívadla, aby se lidé k vodě mohli dostat. Ale toto pojetí je zatím otevřené," představuje architekt svůj pohled.
Městské sady v Klatovech |
Dnes se podle něj podobné parky vnímají jako příroda. "Nevnímáme rozdíl mezi přírodně krajinářským parkem třeba u zámku nebo ve městě a národním parkem třeba v Krkonoších, který se snažíme zákonem chránit, aby příroda měla prostor a my jsme se ji nesnažili formovat. Ale v Mercandinových či jiných sadech je to přesně naopak. Ty byly vytvořené s nějakou vizí, která se ale bohužel postupně vytratila a zapomnělo se na ni," poznamenal a dodává: "Samozřejmě, že kdyby nebylo přírody, že by nebylo možné takový park vytvořit, ale je to celé uměle vybudované, ať už jde o tvarování terénu, o výsadby nebo uměle vytvořený rybník. Ve své době musel být park opravdu nádherný."
V nové koncepci se podle svých slov alespoň zčásti snažil k původní vizi vrátit, protože chce potomkům předat to, co vytvořili předkové.
Nyní se podle něj pracuje na vegetační složce parku. V budoucnu bude třeba se zabývat i vodním režimem. Například to, jak bude řešený přítok do rybníku či odvodnění některých ploch.
Následovat by měly návrhy na cesty, mobiliář či stavební prvky.
