Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obří štít vyhloubí nejdelší tunel v Česku. Obdivovaly ho tisíce lidí

  9:12aktualizováno  9:12
Na osm tisíc lidí se v sobotu přišlo do Kyšic podívat na unikátní razicí štít, který už za pár dní začne hloubit nejdelší železniční tunel v zemi. Při příležitosti dne otevřených dveří se v průmyslovém areálu vystřídaly stovky aut. Do břidlic se štít zakousne v závěru týdne.

Stavbyvedoucí Štefan Ivor byl překvapený, kolik lidí na staveniště mířilo. „Otevírali jsme v deset hodin dopoledne, už ve tři čtvrtě na deset čekal na otevření dlouhý had lidí,“ líčil Ivor.

Karel Halámek si přišel staveniště prohlédnout i s vnoučaty. Asi pětiletého Honzíka posadil za volant speciálního stroje připomínajícího bílou stonožku s řídicími stanovišti na svých obou koncích.

Fotogalerie

Právě tímhle strojem budou stavaři navážet zezadu do razicího štítu mnohatunové betonové segmenty, ze kterých pak stroj bude sám skládat definitivní stěnu tunelu.

„Bydlíme v Plzni a chtěli jsme na vlastní oči vidět stroj, který se provrtá z Kyšic až do Plzně. Z fotek v novinách a z videa na internetu jsem věděl, že razicí stroj je velký. Ale když jsem stál pak u štítu, připadal jsem si jako mraveneček,“ zhodnotil Karel Halámek.

Udělal pár fotografií vnoučka za volantem speciálního dopravního stroje a pak kluka opatrně postavil na zem. „Drž se u mě a hlavně nezakopni. To by nám máma dala, kdyby ses natáhl tady v tom bahně,“ upozorňoval Honzíka.

Vzápětí čelil dalším zvídavým otázkám klučiny, jestli by děda dokázal tohle zvláštní auto řídit a že si má za volant taky sednout a vyfotí ho.

Tuny vykopané horniny vysypou v bývalém lomu

Proč stojí razicí štít a vše co je k němu připojené v betonovém korytě se šikmými stranami? Jak štít funguje? Co stroj pohání? Nemůže se stát, když bude skládat betonové profily stěny, že je tam nasune jinak, než mají být? Jste si jistí, že se do tunelu nikde nic nepropadne? Slyšel jsem, že všechno, co stroj vyrube, budete odvážet do Ejpovického jezera. Je to pravda?

To je jen výběr toho, na co se návštěvníci ptali stavebníků, kteří byli připraveni odpovídat na jejich všetečné otázky. Lidé odcházeli uklidnění, že plánovaných 600 tisíc metrů kubických horniny, jež razicí štít vyrube při budování obou tunelových rour, neskončí v Ejpovickém jezeře, ale v bývalém lomu mezi Kyšicemi a Ejpovicemi.

Podle toho, co návštěvníky zajímalo, se dali rozdělit do tří skupin.

„První jsou nadšenci do techniky, ti sem přijížděli i z velké dálky. Zajímá je zejména razicí štít. Druhou početnou skupinou jsou lidé, kteří bydlí poblíž trasy budoucího tunelu. A pak sem přicházeli lidé z Plzně a okolí, kteří byli zvědaví, chtěli vidět něco, co už asi jindy neuvidí. Byl to pro ně program pro volnou sobotu,“ soudí Štefan Ivor.

I když organizátoři počítali, že se na staveniště tunelu přijde podívat hodně lidí, zájem zřejmě předčil jejich plány. Parkoviště před a všechny uličky uvnitř průmyslového areálu mezi Kyšicemi a Dýšinou byly nepřetržitě plné aut.

Davy lidí se neustále střídaly v informačním centru stavby, kde kromě modelu štítu a videoprojekce o nedávné stavbě metra v Praze stejnou metodou si lidé prohlíželi přesnou trasu budoucího tunelu zakreslenou v mapách. Autobusy pendlující mezi areálem a staveništěm jezdily neustále plné. Ještě v půl třetí, půl hodiny před koncem akce, se z plného autobusu vyhrnulo přes 70 lidí, kteří mířili k razicímu štítu.

Odpoledne zaparkovaná auta lemovala všechna volná místečka na okrajích silnice mezi areálem a vjezdem na staveniště. Plné odstavených aut byly i ulice v Kyšicích.

Mezi odstavenými auty převládaly značky místních z Plzeňského kraje, ale nechyběla ani auta z druhého konce republiky se značkami Hradeckého, Jihomoravského nebo Zlínského kraje.

Stroj pojede nepřetržitě 24 hodiny denně

Po odchodu posledního z návštěvníků se na staveništi vše vrátilo do běžných kolejí. Technici v neděli pokračovali v natahování pásů na dopravníky, kterými bude putovat vytěžená hornina od štítu do zásobníku, odkud je pak auta budou odvážet do bývalého lomu.

V průběhu týdne budou pokračovat zkoušky a předávání razicího štítu i všech na něj navazujících technologií potřebných k jeho provozu. Do břidlic vrchu Homolka u Kyšic se řezné hlavy štítu o průměru bezmála deseti metrů naostro zakousnou zřejmě na konci nadcházejícího víkendu.

Pak už stroj pojede 24 hodin denně. Každý den by za ním mělo přibýt v průměru 15 metrů hotového tunelového tubusu.

V listopadu by se měla Viktorie, jak je štít od pátku pokřtěný, vyvrtat zpátky na povrch pod vrchem Chlum na pomezí Doubravky a Újezdu. To bude mít za sebou první tunel dlouhý přesně 4 150 metrů. Pak bude muset vedle vyrazit tubus pro druhý směr. První vlaky mají tunelem stavěným i na rychlosti přes 200 kilometrů v hodině projet v létě 2017.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(ilustrační snímek)
Muž nahlásil bombu na plzeňském soudu, dostal čtyři roky a musí platit

Čtyři roky ve vězení stráví Štěpán Paleček za šíření poplašné zprávy. Před dvěma roky oznámil, že je na plzeňském krajském soudu bomba. Kromě toho musí...  celý článek

Trestní zákoník (ilustrační foto).
Slovák, který zneužíval děti, bude po šesti letech ve vězení vyhoštěn

Muž ze Slovenska, který je ve vězení za sexuální zločiny na vlastních dětech, bude po odpykání trestu vyhoštěn z České republiky. Rozhodl o tom plzeňský...  celý článek

Auto Link & go jezdí bez řidiče. (17. 10. 2017)
Technici z Plzně pomohli postavit auto, které řídí jen superpočítač

Během čtrnácti měsíců postavili odborníci prototyp auta Link & go s autonomním řízením. Na jeho vývoji se podíleli i lidé z plzeňské firmy MBtech. Na silnice...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.