Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Operovat lze jen třetinu žen s nádorem dělohy, ostatní přicházejí pozdě

  • 0
Je to alarmující zpráva - pouze třetina žen s rakovinou děložního hrdla, které se loni léčily ve Fakultní nemocnici v Plzni, mohla podstoupit operaci. Ostatní přišly tak pozdě, že už nebylo možné je operovat.

Operace zůstává v léčbě gynekologických zhoubných nádorů nejdůležitější možností. Pacientky, které přišly pozdě a nemohou ji podstoupit, jsou pak podle přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky FN v Plzni Zdeňka Novotného odkázané na jinou léčbu - například na mnohem méně šetrnou chemoterapii.

Zhoubných nádorů děložního hrdla bylo loni na klinice zachyceno 54 a jen 18 mohli tamní lékaři operovat. „V Plzeňském kraji je stále příliš mnoho žen, které nechodí na preventivní prohlídky,“ poznamenal Novotný.

Stává se to podle něj i přesto, že některé pojišťovny začínají posílat na kontroly pozvánky. „Některé ženy na ně ale stejně nereagují. Máme pacientky, které byly gynekologicky vyšetřeny naposledy v období porodu a pak přijdou až s nádorem, který se nedá operovat,“ prohlásil Novotný.

Jak připomněl přednosta Onkologické kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jindřich Fínek, naděje na vyléčení se snižuje, když ženy přijdou pozdě. „Aby přišly včas, musí ale chodit na pravidelné kontroly,“ podotkl Jindřich Fínek.

Gynekologickým strašákem nazval Fínek nádor vaječníků. „Je agresivní tím, že se vyvíjí v břišní dutině velice dlouho, někdy bez jakýchkoli příznaků a unikne jakémukoli běžnému vyšetření. Většina nemocných, které k nám přicházejí, a to není jen v Plzni, ale obecně na celém světě, se nachází v pokročilém stádiu onemocnění. V boji s nemocí pak použijeme nejen radikální chirurgický výkon, ale i následnou agresivní systémovou léčbu, tedy chemoterapii,“ popsal Fínek.

V Česku bylo podle něj ještě před deseti lety každý rok 1200 nových případů nemocných s nádory vaječníků a zhruba 700 až 750 žen zemřelo. „Nemocnost se za deset let snížila o sedm procent a úmrtnost poklesla o deset,“ popsal Fínek.

Pozitivní vliv má podle jeho názoru hormonální antikoncepce u mladých žen. „Blokuje činnost vaječníků, blokuje ovulaci, a tím snižuje možnost tvorby nádoru,“ upřesnil.

Na gynekologicko-porodnické klinice zaznamenali loni celkem 73 nádorů vaječníků a těla děložního. „Přestože se většinou jedná o ženy starší, obézní, které mají další onemocnění, bylo díky schopnosti celého týmu 63 z těchto žen operováno. To je vynikající číslo a v posledních letech jsme počet operovaných výrazně zvýšili,“ podotkl Novotný.

Celkem loni na klinice zachytili 232 gynekologických nádorů, což byl meziroční nárůst o 11,5 procenta. „Narůstající trend pokračuje i v letošním roce,“ uvedl Novotný.

Nádorové markery významně pomáhají v diagnostice

Stále větším pomocníkem při diagnostice jsou podle Fínka i Novotného nádorové markery, což jsou látky, které v těle vznikají v důsledku rakovinného nádoru a laboratoře je u pacientů zjišťují.

Šéf laboratoří a náměstek ředitele fakultní nemocnice Ondřej Topolčan vysvětlil, že markerů pro gynekologické nádory je mnoho a neustále se vyvíjejí. „Máme nádorové markery, které jsou zvýšené například jak u nádorů tlustého střeva, tak u nádorů plic, ale i nádorů vaječníků. Jediným orgánově specifickým markerem je PSA u nádoru prostaty,“ popsal Topolčan.

Některé nádorové markery podle něj popisují i velikosti a stádia nádoru, některé určují agresivitu nádorů. „Některé do jisté míry určují perspektivu nemocného, protože nám řeknou, jak se bude onemocnění vyvíjet. V poslední době nám markery také kontrolují efekt terapie a řeknou, kdy je třeba terapii změnit,“ vysvětlil Topolčan.

Výsledky z oblasti nádorových markerů je podle něj ale nutné citlivě předkládat pacientům. „Je potřeba brát v potaz, že zvýšení hladiny nesmíme hned brát jako nádor a poplašit tím pacienty. Některé markery totiž reagují například i na těhotenství nebo ke zvýšení hladiny dojde i kvůli jiným než rakovinným onemocněním,“ doplnil Topolčan.