Ačkoliv minulý pátek desítky lidí žijící na Modravsku daly při protestním pochodu otevřeně najevo, že chtějí kůrovcem napadené stromy kácet a blokády aktivistů se jim nelíbí, přímo ze Šumavy zaznívá i opačný názor. Zastává ho například Ivan Adam z Prášil a tvrdí, že rozhodně není sám.
"Spousta lidí vám mezi čtyřma očima řekne, že s řadou věcí, které aktivisti dělají, souhlasí. Ale pohybujeme se tady v malém uzavřeném světě, kde není příliš pracovních příležitostí, a lidé, kteří nemají dost odvahy vyčnívat, takové stanovisko na veřejnosti říkají obtížně," domnívá se Ivan Adam.
Pohled na les se suchými stromy napadenými kůrovcem ho neznepokojuje. Daleko hůř mu je, když vidí v lese stopy po lidské činnosti.
Les poničený kůrovcem u cesty k pramenům Vltavy na Šumavě
"Shledávám čím dál větší půvab v lese, kde uschlé stromy stojí. Není to žádný mrtvý les a života je v něm dost. To území má přitom zcela výjimečné kvality. Uzná je ale jenom ten, kdo do toho lesa jde s otevřenýma očima a nikoliv s hotovým odmítavým názorem," domnívá se Ivan Adam.
Odmítá teorie, jež při pátečním protestu vypouštěli někteří jeho šumavští sousedé, že v bezzásahových lesích dřevo jen zbytečně shnije, zatímco oni nemají čím topit. Vždyť všichni na Šumavě mají podle Adama u svých domů zásoby dřeva na několik zim.
Návrh šumavských starostů zlikvidovat kůrovce kácením, nebo raději zrušit národní park, považuje za scestný. "Národní park je něco, co se nedá koupit za žádné peníze. Autentická, nerušená příroda bude čím dál vzácnější," říká. Dodává, že je nesmysl, aby se šumavské obce snažily konkurovat infrastrukturou vybaveným turistickým oblastem.
"My tady místo té infrastruktury máme něco jiného - poměrně rozsáhlé chráněné území. To při dlouhodobém koncepčním vedení má šanci stát se unikátem, který široko daleko nebude," zdůrazňuje Šumavan.
