Než se vodárenská věž začala zhruba před deset lety opravovat, byla ve velmi špatném stavu a hrozila jí demolice. Důvodem bylo i dlouholeté vypořádávání majetkových vztahů, kdy nakonec došlo k převodu z majetku města Dobřan.
„Tuto historickou dominantu areálu jsme chtěli zachovat. Nechali jsme ji zrekonstruovat tak, aby nejen připomínala historii nemocnice, ale aby ji bylo možné využít k praktickým účelům, mimo jiné i pro terapie,“ uvedl ředitel nemocnice Petr Žižka.
Věž se dočkala kompletní rekonstrukce exteriéru i interiéru. Objekt dostal nový kabát, upravena byla všechna čtyři podlaží a vystavěn nový osobní výtah, který obsluhuje všechna patra. Opravené je i původní litinové točité schodiště. Náklady na rekonstrukci činily 5,2 milionu korun.
 |
„Nebylo úplně jednoduché vložit sem výtah, ale jiné řešení by rušilo celkový vzhled věže. Jsem velmi rád, že se zachovalo původní točité schodiště,“ svěřil se Žižka.
V přízemí vznikl reprezentační prostor pro případné návštěvy včetně sociálního zázemí, v prvním patře se nachází místnost, která bude sloužit pro terapie, ve druhém patře pak je výstavní síň vybavená artefakty připomínajícími historii areálu.
„Tady plánujeme pořádat semináře či menší konference. V posledním patře se nalézá vyhlídková místnost,“ doplnil ředitel. Vidět je například Šlovický vrch.
Zachované jsou tam pod stropem traverzy, které držely vodárenské nádrže. Protože kvůli těmto mohutným kovovým prvkům je v místnosti špatná akustika, jsou doplněné jakýmisi designovými vlnovkami, aby se akustické vlastnosti prostoru zlepšily. Uvedla to designérka Irena Šroubková.
Terapeutickou místnost chce nemocnice využívat nejen pro skupinovou terapii, případně pro jiné speciální terapeutické techniky, jako je například arteterapie, dramaterapie či sandtray, což je terapie pískem, ale i pro relaxaci.
„Pro naše pacienty to znamená určité vystoupení ze stereotypu a obohacení o zážitky v jiném prostředí, než je oddělení, kde probíhá běžný program,“ dodala psycholožka Anna Davídková.
To, že se pro původní vodárenskou věž, kterou nahradilo modernější zařízení, našlo nakonec využití, považuje Žižka za opravu dobrý tah.
Dobřanská nemocnice byla vybudována mezi lety 1876 a 1880 jako takzvaný Zemský ústav pro choromyslné. Svojí rozlohou 42 hektarů, 1 150 lůžky a 1 200 zaměstnanci je druhým největším zařízením tohoto typu v České republice. Kromě 30 oddělení určených k vlastní léčbě se v areálu nachází kostel, sportovní komplex, obchod s potravinami, kulturní dům a knihovna.
