Tunel pod vrchem Valík na dálnici D5

Tunel pod vrchem Valík na dálnici D5 | foto: Jaromír Pech, MF DNES

Provizorních 80km/h zůstane v dálničním tunelu Valík už napořád

  • 9
Už před pěti lety odborníci řidičům slibovali, že zvýší rychlost v plzeňském dálničním tunelu Valík z 80 kilometrů v hodině na stovku. Dosud se tak ale nestalo. A nestane. Ve srovnání s tunely v Rakousku nebo Itálii vypadá 380 metrů dlouhý Valík jako myší díra, která stála 1,5 miliardy korun.

Z jednoho konce tunelu vidíte na druhý, každý směr má vlastní tunel, v něm jsou dva jízdní a jeden odstavný pruh, je prošpikovaný spoustou kamer, měřičů a senzorů. To je první dálniční tunel v zemi. Od otevření Valíku se v něm jezdí osmdesátkou. A v nejbližších letech se zřejmě nic nezmění. Nejsou peníze.

Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Nina Ledvinová vysvětlila, že při zvýšení rychlosti by se muselo v tunelu intenzivněji svítit, aby rozdíl světelnosti mezi venkovním prostředím a tunelem byl pro oči řidiče co nejmenší.

"Musel by se přizpůsobit počet svítidel v tunelu nebo jejich druh, a také se musí počítat se zvýšenou spotřebou elektrické energie. V tunelech ŘSD v České republice by znamenalo zvýšení maximální rychlosti na 100 kilometrů v hodině okamžitou investici až 120 milionů korun a provozní náklady by ročně vzrostly až o 15 procent," uvedla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

ŘSD argumentuje také tím, že ve většině evropských tunelů je maximální povolenou rychlostí také osmdesátka.

Podle Marka Illiaše z ministerstva dopravy sice existuje evropská směrnice pro projektování a výstavbu tunelů, ta ale neřeší rychlostní limity pro projíždějící auta. Česká norma pro tunely řeší pouze maximální možnou rychlost, se kterou pak počítají projektanti.

"Obecně můžeme říct, že u krátkých tunelů do 300 metrů je návrhová rychlost stejná jako na přilehlých úsecích komunikace. Středně dlouhé a dlouhé tunely se navrhují na nižší rychlosti. Pro dálnice a rychlostní komunikace je to 80 kilometrů v hodině a ostatní pro 70 kilometrů v hodině," vysvětluje Illiaš.

Osmdesátku v tunelu brání i profesor Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT v Praze. "Není to jen o počasí u tunelu a světelných podmínkách. Omezení je i s ohledem na reakční doby průměrných řidičů v průměrně starých autech. Zvýšení rychlosti vždy znamená vyšší riziko nehody, a to je v tunelových systémech bráno velmi vážně," vysvětluje Petr Moos.

Radary ve Valíku zaznamenají všechna auta, která jedou rychleji než osmdesátkou. V průměru tři řidiči denně maximální rychlost v tunelu ignorují.