Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Povodí Moravy

Města proti velké vodě chystají obranu. Nejblíž jsou k tomu Přeštice

  • 0
V Plzeňském kraji se připravují další protipovodňové stavby. Nejblíže realizaci je protipovodňová zeď v Přešticích za 80 milionů korun. Stavba měla začít již příští rok, bude mít ale zpoždění. Územní rozhodnutí totiž napadli ekologové.

„Investice za necelých 80 milionů korun už je schválená ministerstvem zemědělství, dotace by měla činit 64 milionů korun,“ uvedl místostarosta Marek Krivda. V Plzni to v uplynulých dnech potvrdil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo podle něj rozdělí do roku 2019 městům a obcím na protipovodňová opatření pět miliard korun, které by měly stačit pro celou Českou republiku. Města a obce ale musí samy přijít s návrhem a předložit ho Povodí Vltavy. „Pokud budou nutné další stavby, je ministerstvo připraveno jednat o zvýšení sumy,“ řekl ministr.

Podle Krivdy je přeštický projekt ve fázi, kdy Povodí Vltavy vybralo zpracovatele projektu. „Už se tedy začíná projektovat konkrétní podoba protipovodňového opatření a město začalo s výkupem pozemků,“ uvedl.

V roce 2016 a 2017 by se mělo začít stavět. Investice se bude podle místostarosty skládat částečně z valu chránícího obydlí před velkou vodou a částečně z protipovodňové zdi. Na dvou místech v ní bude mezera, kam se bude umisťovat mobilní hráz. Podle místostarosty se jedná o investici bez větších zásahů do koryta řeky.

Musí se vybudovat celá řada opatření

„Zeď a val by měly ochránit drtivou většinu obyvatel Přeštic, kteří již několikrát v posledních letech řešili velkou vodou poničený majetek. Stavba by měla být účinná proti stoleté vodě,“ dodal místostarosta. Podle něj město počítá i s ekologickou částí protipovodňových opatření, kam patří poldry a retenční nádrže. Ty by měly pomoci tomu, aby se povodňová vlna zklidnila už nad Přešticemi v rozlivovém území.

Díky tomu by se do Přeštic a okolních obcí dostalo co nejméně vody. „Jedno jediné opatření nic neznamená, musí se jich vybudovat celá řada, kdy každá obec něčím přispěje. Konečně by se měla voda začít zastavovat a chytat v krajině a ne pokračovat dál po proudu,“ vysvětlil Stanislav Duchek, poradce města v oblasti protipovodňových staveb.

Na ekologickou část opatření chtějí Přeštice využít dotace z balíku určeného na zlepšení životního prostředí.

„Chceme, aby se poldry a retenční nádrže staly součástí plánu péče o povodí, který nyní projednává Povodí Vltavy. Pokud by se tam dostaly, přístup k dotacím by pak byl velmi snadný, navíc nárok bychom měli až na stoprocentní pokrytí investice. Výhodou je i jednodušší administrativa než u opatření typu zdí,“ uvedl Duchek. Krivda věří, že poldry a retenční nádrže se začnou stavět během několika let.

Ekologům se projekt nelíbí

Plánovaná stavba v Rokycanech za 490 milionů, díky níž se zvětší koryto Klabavy, napadají ekologové. Vedení radnice proto nevěří, že se plán zahájit stavbu v roce 2017 naplní. V rokycanském projektu bylo vydáno územní rozhodnutí. Proti němu se odvolali ochránci přírody z občanského sdružení Kulíšek. Odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil a vrátil ho k novému projednání.

Ekologům se nelíbí, že kvůli protipovodňové ochraně nebude možné se k řece dostat a navrhují, aby součástí investice byly i rekreační prvky na řece.

Ministr Jurečka uvedl, že Povodí je připraveno vypracovat projekty, protipovodňová opatření stavět s tím, že jejich vlastníkem bude deset let. Poté je převede do majetku obcí, které se o ně budou muset posléze dlouhodobě starat. Obce mohly podle něj žádat o peníze z národního programu už od závěru loňského roku.

„Obce musí být aktivní, protože jsou zodpovědné za svoji protipovodňovou ochranu. Musí oslovit příslušné povodí a začít komunikaci. My uděláme návrh studie a zjistíme, zda je projekt reálný a financovatelný,“ uvedl ministr. Protipovodňové opatření podle něj nemůže být dražší než majetek, který má chránit.

Radnice rovněž musí zajistit výkupy pozemků. Ve spolupráci s povodím mohou podle ministra žádat také o peníze z evropského programu Životní prostředí. „Tam je nutná součinnost při realizaci kompletního protipovodňového opatření celého toku,“ doplnil Jurečka.