Rozvodněná řeka Klabava na Rokycansku při povodni v květnu 2014.

Rozvodněná řeka Klabava na Rokycansku při povodni v květnu 2014. | foto: Petr Ježek, MF DNES

Kolem Klabavy má stát zeď, ekologům se protipovodňová ochrana nelíbí

  • 4
Součástí protipovodňových opatření v Rokycanech má být i zeď kolem řeky Klabavy, kterou chce stavět město společně s vodohospodáři z Povodí Vltavy. Ochránci přírody však varují, že zídka znemožní přístup k řece a lidé se nedostanou k vodě za rekreací a odpočinkem.

„Nebude možné se k řece dostat, dokonce bude obtížné na ni vidět. Řeka ztratí význam pro obyvatele města i pro veškerý život spojený s vodním tokem,“ říká Daniel Šatra, předseda základní organizace Českého svazu ochrany přírody Kulíšek Rokycany. Právě toto sdružení plán na postavení zdi kritizuje.

Povodí Vltavy však tvrdí, že obavy nejsou opodstatněné. „Protipovodňové zídky, a to jak nové, tak staré nábřežní, které budou zvýšeny, jsou navrženy s kamenným obkladem ve formě zábradelních zídek tak, aby bylo zachováno současné vizuální vnímání a využívání toku ve městě. Nejde tedy v žádném případě o obehnání toku betonovými zdmi ani o odříznutí toku jako architektonického a biologického prvku od města,“ řekl mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

To však odpůrcům projektu nestačí. „Chceme se setkat se zástupci města a otevřít diskusi na toto téma. Ani současné řešení není ideální a lidé prostor u řeky příliš nevyužívají. Je otázka, zda by nebylo smysluplnější a přínosnější, aby se v poměrně vysoké investici počítalo i s využitím řeky pro rekreační účely,“ podotýká Šatra.

Jako příklad uvádí některé případy z evropských měst, kde protipovodňová opatření začleňují vodní toky do městské zástavby a dávají obyvatelům prostor k užívání řeky.

„Hodnocení urbanistického hlediska je složité. Každé větší město na řece dospělo do stavu, kdy je voda sevřena zástavbou a v těchto mantinelech se návrh musí pohybovat. V Rokycanech je navíc příchod povodně natolik rychlý, že nelze počítat s montáží mobilních protipovodňových zábran. Snahou projektanta bylo zvolit řešení, které co nejméně naruší současný stav. Lépe to za daných podmínek nejde,“ napsal projektant stavby ve vyjádření k připomínkám občanského sdružení Kulíšek.

Řešení protipovodňového opatření prošlo téměř desetiletým vývojem. Oproti původnímu návrhu z roku 2007 muselo město vzhledem k vysoké finanční náročnosti snížit náklady. Řešily se také majetkoprávní vztahy, protože část pozemků měla soukromé vlastníky. 

Protipovodňové opatření se bude projednávat znovu

Stavební úřad projekt dopracoval loni v červenci. „Občané města mohli vznášet připomínky k navrženému řešení protipovodňových opatření. Připomínky ani námitky ovšem nebyly podány. Na základě toho bylo vydáno rozhodnutí o umístění stavby. Proti němu se odvolal účastník řízení občanské sdružení Kulíšek,“ popsal starosta Václav Kočí.

Odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. „V současné době jsou projekt a podklady aktualizovány žadatelem. Stavební úřad bude po předání podkladů pokračovat ve vedeném řízení o umístění stavby protipovodňových opatření,“ sdělil Kočí.

Celkové náklady jsou 490 milionů korun bez DPH. „Vzhledem k dosavadnímu průběhu přípravy je možné termín realizace odhadnout přibližně na období let 2018 až 2020,“ dodal Hugo Roldán.