Proti návrhu se ostře ohradila též Učitelská platforma.
„V zavedení takzvaného cut-off score rozhodně nevidíme represivní nástroj, ale motivaci pro všechny vynaložit alespoň nějaké úsilí, aby se na střední školu dostali,“ konstatuje šéfka Asociace krajů a karlovarská hejtmanka Jana Mračková Vildumetzová.
Současná situace podle ní dovolovala přijmout i zájemce, kteří neměli dostatečné studijní předpoklady. Taková praxe se pak neblaze odráží na maturitních výsledcích.
Podle zástupců Učitelské platformy však dosažení požadovaného bodového limitu ještě neznamená, že má jedinec potenciál studium dokončit. Tvrdí, že jednotné přijímací zkoušky už mají na školy negativní vliv.
„Proměňují se v přípravky na přijímačky, ale nezaměřují se na rozvoj žáka a vzdělání, které děti pro svůj život potřebují,“ zdůrazňuje předsedkyně sdružení Petra Mazancová.
Diskutovaný krok by podle členů platformy nejvíce dopadl na rodiny, ve kterých nemají děti dobré podmínky. „Nahánět děti na učiliště a nedovolit jim lepší vzdělání jen proto, že průmysl postrádá zaměstnance do montoven, je sobecké a nezodpovědné,“ doplňuje Mazancová.
Řešení podle ní spočívá v podpoře učilišť, lepším finančním ohodnocení kantorů i kvalitnější praxi absolventů.
O přijetí či nepřijetí uchazečů by podle platformy stále měly rozhodovat samy střední školy. S uvedeným názorem souhlasí ředitelka VOŠ, Obchodní akademie a Střední zdravotnické školy v Klatovech Soňa Rabušicová.
„Každá instituce je individuální, má svá specifika, což nelze pominout. Jestliže budeme mluvit o minimální hranici, kdo a jak ji určí?“ ptá se. Rabušicová se domnívá, že novinka nemusí jít ruku v ruce s lepšími maturitními výsledky. Zvláště pokud v současnosti existuje pouze jeden metr pro všechny typy škol.
„V tom je hlavní příčina problému. Na učilištích mají samozřejmě méně hodin teorie a daleko více praxe. Podmínky jsou naprosto nesrovnatelné třeba s gymnázii, což se pak zásadně projeví,“ podotýká.
S jistými obavami vyhlíží případnou novinku též Irena Vostrá, jež stojí v čele rokycanské střední školy v Jeřabinové ulici. „Byli bychom znevýhodněni. Zřejmě pak nenabereme dostatek žáků,“ přiznává.
Maturitám by se měla vrátit kvalita, míní ředitelka gymnázia
Podle jejího názoru by měla nastat systémová změna. Začít by s ní měla gymnázia, která by zpřísnila svá kritéria u přijímacích zkoušek, ostatní neúspěšní uchazeči by pak směřovali jinam, tedy i na učiliště.
Ředitelka domažlického gymnázia Jana Štenglová by pro zavedení cut-off score hlasovala i přes jeho mezery. „Z pragmatického hlediska potřebuje každá škola třídy naplnit. My nemáme problémy, ale co třeba v odlehlejších místech? Na druhou stranu vstupní testy jsou ukazatelem, jestli dotyčný studium zvládne, či nikoli. Ostatně dnešní maturita je špatně postavená. Měla by se jí vrátit kvalita a váha,“ míní.
Podobně o situaci přemýšlí ředitel plzeňské hotelové školy Miroslav Široký. Souhlasí s tím, aby se na maturitní obory obecně přijímalo méně zájemců.
„Ale přípravné kurzy bych zkrátka zrušil. Vždyť úroveň vzdělání má garantovat stát. Proč z lidí tahat peníze?“ poznamenává. Rovněž by se rozptýlily diskuze, zda si mohou všichni placené kurzy dovolit.
S plošným zavedením minimální bodové hranice souhlasí rovněž Jana Hrčková z tachovské průmyslovky. Ostatně na škole už tento způsob funguje a ředitelka je s ním spokojená.
