Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od zděných domů se sgrafity k fádním panelákům. Slovany jsou kronikou stylů

Seriál   20:34aktualizováno  20:34
Jako první tu vyrostly zděné stavby s výzdobou ovlivněnou socialistickým realismem, na konci už jen klasické paneláky. Slovany, které byly prvním poválečným sídlištěm v Plzni, vznikaly poměrně dlouho a jednotlivé části se od sebe architektonicky velmi liší.

Sídliště Slovany se skládá z pěti okrsků. Poměrně rozsáhlá oblast je vymezena ulicemi Rychtaříkova, Strnadova, Slovanská, Plzeňská cesta, Jasmínová, Šeříková, Slovanská alej, Koterovská, Na Celchu, Sušická, Částkova a náměstím Generála Píky.

Sídliště Slovany v Plzni

„Na sídlišti Slovany se během jeho dlouhé výstavby uplatnily téměř všechny typové konstrukční řady domů z 50. a počátku 60. let. Můžeme zde tedy sledovat cestu zprůmyslnění stavebnictví u nás, od tradičně zděných domů k nástupu panelové technologie. K poválečné bytové výstavbě bylo území budoucího sídliště Slovany vybráno díky své velikosti a přímé návaznosti na již existující infrastrukturu. Pozvolné plánování i výstavba pěti různorodých částí Slovan, související mimo jiné s roztříštěností investičních záměrů, bohužel způsobily nejednotné vyznění celého souboru. Zároveň se tím ale celkové vyznění sídliště vyhnulo monotónnosti,“ říká historička architektury Martina Koukalová.

Ta se podílela na projektu „Panelová sídliště v ČR jako součást městského životního prostředí - zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu“ v rámci výzkumu národní a kulturní identity (NAKI) ministerstva kultury. Na starosti měla zmapování historie některých sídlišť v Plzeňském kraji.

Příběhy sídlišť

Autorem druhé etapy výstavby sídliště Slovany byl plzeňský rodák a zkušený architekt František Sammer. Domy postavil v duchu socialistického realismu v letech 1953 až 1957.

„Sammer patřil k meziválečné generaci architektů. V letech 1931 až 1933 působil v pařížském ateliéru Le Corbusiera. Poté se v Moskvě čtyři roky zabýval projekty Paláce sovětů Centrosojuz, stanicí metra Mjasnickaja - Kirova a regionálním plánem černomořského rekreačního pobřeží. Od roku 1937 spolupracoval s architektem Antonínem Raymondem v Japonsku a Indii. Po návratu do vlasti se v letech 1948 - 1950 společně s architektem Jindřichem Krisem zabýval směrným plánem Plzně,“ uvedla Martina Koukalová.

Asi nejvýraznější součástí této etapy je takzvaný superblok, tedy monumentální blok domů s bohatou ornamentální výzdobou a s obchody v přízemí na Francouzské třídě.

Další okrsky už se ale nesly ve zcela jiném duchu. „Ve druhé polovině padesátých let - mimo jiné po odsouzení ozdobnictví v architektuře prvním sekretářem komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Chruščovem - se začala zavrhovat přílišná okázalost domů postavených v duchu socialistického realismu,“ dodává Koukalová.

Do nového sídliště se postupně nastěhovalo téměř 25 tisíc obyvatel. „Mezi nimi převažovali mladí lidé s malými dětmi nebo děti plánující. Při sčítání lidu v roce 1980 žilo na území již jen 18 tisíc obyvatel. Při každém dalším sčítání pak rezidentů ubylo a dnes má celá oblast zhruba 12 tisíc stálých obyvatel. Přesto je však sídliště Slovany populační velikostí srovnatelné s některými okresními městy a tvoří celých sedm procent obyvatel Plzně,“ říká sociální geografka Petra Špačková.

Vysvětluje, že pokles počtu obyvatel je dán spíše snižováním velikosti domácností než počtu obydlených bytů. V roce 1970 převažovaly na sídlišti domácnosti čtyřčlenné, v roce 1980 dvoučlenné a dnes dominují jednočlenné.

K nejstarším uměleckým dílům patří výzdoba jednotlivých domů pod vlivem socialistického realismu. Včetně sgrafit na fasádě 20. základní školy v Brojově ulici. Domovní znamení v letech 1960 až 1962 vytvořili sochaři Břetislav Holakovský, Miloslav Holý, Jindřich Jíša, Josef Steffel a Olga Umlaufová.

K dobově ojedinělým realizacím patří úprava bývalých lomů Josefa a Vojtěcha Chvojkových na park Přátelství v letech 1965 až 1970, vyzdvihla Koukalová.

„Architekt Miloslav Hrubec zde pod vlivem bruselského stylu rozčlenil jednotlivé plochy parku - hřiště, jezírko a amfiteátr - do geometrických tvarů. Původní ideu bohužel potlačila revitalizace parku, dnes nazývaného Chvojkovy lomy, z let 1995 a 1997, která jej protnula zvlněnými cestami a doplnila souborem dřevěných soch spíše řemeslné kvality,“ dodala.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman se starostou Horšovského Týna Václavem Mothejzíkem. (19....
Těžba lithia se možná nevyplatí. Je třeba vyčkat na průzkum, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman se během druhého dne svojí návštěvy Plzeňského kraje vyjádřil k plánované těžbě lithia v Česku. Při setkání s občany v Horšovském Týně...  celý článek

Požár osobních aut v Poběžovicích ve čtvrtek 5. října.
Žhář ničí na Domažlicku auta, během dvou týdnů hořela už čtyři

Během dvou týdnů hasiči likvidovali dva požáry v Poběžovicích na Domažlicku. Neznámý žhář si v obou případech vybral ke svému řádění auta.   celý článek

Auto Link & go jezdí bez řidiče. (17. 10. 2017)
Technici z Plzně pomohli postavit auto, které řídí jen superpočítač

Během čtrnácti měsíců postavili odborníci prototyp auta Link & go s autonomním řízením. Na jeho vývoji se podíleli i lidé z plzeňské firmy MBtech. Na silnice...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.