Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Od zděných domů se sgrafity k fádním panelákům. Slovany jsou kronikou stylů

Seriál   20:34aktualizováno  20:34
Jako první tu vyrostly zděné stavby s výzdobou ovlivněnou socialistickým realismem, na konci už jen klasické paneláky. Slovany, které byly prvním poválečným sídlištěm v Plzni, vznikaly poměrně dlouho a jednotlivé části se od sebe architektonicky velmi liší.

Sídliště Slovany se skládá z pěti okrsků. Poměrně rozsáhlá oblast je vymezena ulicemi Rychtaříkova, Strnadova, Slovanská, Plzeňská cesta, Jasmínová, Šeříková, Slovanská alej, Koterovská, Na Celchu, Sušická, Částkova a náměstím Generála Píky.

Sídliště Slovany v Plzni

„Na sídlišti Slovany se během jeho dlouhé výstavby uplatnily téměř všechny typové konstrukční řady domů z 50. a počátku 60. let. Můžeme zde tedy sledovat cestu zprůmyslnění stavebnictví u nás, od tradičně zděných domů k nástupu panelové technologie. K poválečné bytové výstavbě bylo území budoucího sídliště Slovany vybráno díky své velikosti a přímé návaznosti na již existující infrastrukturu. Pozvolné plánování i výstavba pěti různorodých částí Slovan, související mimo jiné s roztříštěností investičních záměrů, bohužel způsobily nejednotné vyznění celého souboru. Zároveň se tím ale celkové vyznění sídliště vyhnulo monotónnosti,“ říká historička architektury Martina Koukalová.

Ta se podílela na projektu „Panelová sídliště v ČR jako součást městského životního prostředí - zhodnocení a prezentace jejich obytného potenciálu“ v rámci výzkumu národní a kulturní identity (NAKI) ministerstva kultury. Na starosti měla zmapování historie některých sídlišť v Plzeňském kraji.

Příběhy sídlišť

Autorem druhé etapy výstavby sídliště Slovany byl plzeňský rodák a zkušený architekt František Sammer. Domy postavil v duchu socialistického realismu v letech 1953 až 1957.

„Sammer patřil k meziválečné generaci architektů. V letech 1931 až 1933 působil v pařížském ateliéru Le Corbusiera. Poté se v Moskvě čtyři roky zabýval projekty Paláce sovětů Centrosojuz, stanicí metra Mjasnickaja - Kirova a regionálním plánem černomořského rekreačního pobřeží. Od roku 1937 spolupracoval s architektem Antonínem Raymondem v Japonsku a Indii. Po návratu do vlasti se v letech 1948 - 1950 společně s architektem Jindřichem Krisem zabýval směrným plánem Plzně,“ uvedla Martina Koukalová.

Asi nejvýraznější součástí této etapy je takzvaný superblok, tedy monumentální blok domů s bohatou ornamentální výzdobou a s obchody v přízemí na Francouzské třídě.

Další okrsky už se ale nesly ve zcela jiném duchu. „Ve druhé polovině padesátých let - mimo jiné po odsouzení ozdobnictví v architektuře prvním sekretářem komunistické strany Sovětského svazu Nikitou Chruščovem - se začala zavrhovat přílišná okázalost domů postavených v duchu socialistického realismu,“ dodává Koukalová.

Do nového sídliště se postupně nastěhovalo téměř 25 tisíc obyvatel. „Mezi nimi převažovali mladí lidé s malými dětmi nebo děti plánující. Při sčítání lidu v roce 1980 žilo na území již jen 18 tisíc obyvatel. Při každém dalším sčítání pak rezidentů ubylo a dnes má celá oblast zhruba 12 tisíc stálých obyvatel. Přesto je však sídliště Slovany populační velikostí srovnatelné s některými okresními městy a tvoří celých sedm procent obyvatel Plzně,“ říká sociální geografka Petra Špačková.

Vysvětluje, že pokles počtu obyvatel je dán spíše snižováním velikosti domácností než počtu obydlených bytů. V roce 1970 převažovaly na sídlišti domácnosti čtyřčlenné, v roce 1980 dvoučlenné a dnes dominují jednočlenné.

K nejstarším uměleckým dílům patří výzdoba jednotlivých domů pod vlivem socialistického realismu. Včetně sgrafit na fasádě 20. základní školy v Brojově ulici. Domovní znamení v letech 1960 až 1962 vytvořili sochaři Břetislav Holakovský, Miloslav Holý, Jindřich Jíša, Josef Steffel a Olga Umlaufová.

K dobově ojedinělým realizacím patří úprava bývalých lomů Josefa a Vojtěcha Chvojkových na park Přátelství v letech 1965 až 1970, vyzdvihla Koukalová.

„Architekt Miloslav Hrubec zde pod vlivem bruselského stylu rozčlenil jednotlivé plochy parku - hřiště, jezírko a amfiteátr - do geometrických tvarů. Původní ideu bohužel potlačila revitalizace parku, dnes nazývaného Chvojkovy lomy, z let 1995 a 1997, která jej protnula zvlněnými cestami a doplnila souborem dřevěných soch spíše řemeslné kvality,“ dodala.



Nejčtenější

Kauza plzeňského gólu. Proč ho videorozhodčí nechal uznat

Michael Krmenčík z Plzně vykouzlil na tváři úlevnou grimasu, z dorážky překonal...

V případu uznaného gólu plzeňských fotbalistů, kterému předcházel těsný ofsajd, se objevily "polehčující" okolnosti....

Rychlost byla fatální. Zemřelý řidič měl na tachometru víc než 160

Tragická nehoda mezi Kralovicemi a Plasy, řidič osobního vozu srážku nepřežil.

Policisté odložili vyšetřování loňské tragické nehody, při které se osobní auto „zapíchlo“ do motoru kamionu na silnici...



Událost po 75 letech. Tři ligové týmy vyhrály první čtyři zápasy

Spartan Guélor Kanga (vlevo) v souboji s teplickým Jakubem Horou.

Sparta dvanáct bodů, Slavia i Plzeň také. Fotbalová liga prožívá historickou událost, pětasedmdesát let se nestalo, aby...

VIDEO: Vandal vyryl na vůz fotbalisty Limberského skoro třímetrovou rýhu

Vandal vyryl na vůz fotbalisty Limberského skoro třímetrovou rýhu

Přes dva a půl metru dlouhý vryp udělal do boku auta fotbalisty Davida Limberského muž s taškou v ruce. Při činu v...

V armádě byl teprve tři roky. Na své první misi přišel Patrik o život

V kapli v Mokrouších na Plzeňsku je pod křížem pietní místo připomínající oběť...

Čtyřiadvacetiletý desátník Patrik Štěpánek z Mokroušů na Plzeňsku odjel v polovině dubna na svoji první vojenskou misi...

Další z rubriky

Muže na hrázi rybníka u Plzně zřejmě pokousal bobr, případ řeší policie

Ochránci přírody odchytávali bobra evropského, který vlezl na zahradu v Klabavě...

Čtyřiapadesátiletý muž v pondělí k večeru řekl záchranářům, že ho pokousal bobr u Drahotínského rybníka poblíž Zruče na...

Jediný spitfire schopný letu u nás má majitel přes léto v Líních u Plzně

Několik let má na letišti v Líních u Plzně svou letní základnu stíhací letoun...

Několik let má na letišti v Líních u Plzně svou letní základnu nejslavnější stíhací letoun britského Královského...

Výjimečná plzeňská synagoga zkrásní za 130 milionů korun během dvou let

Velká synagoga v Plzni.

Je největší v Česku, patří k největším na světě a čeká ji pozoruhodná proměna. Velká synagoga v Plzni má před sebou...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz