Díky amnestii propustila věznice na Borech 250 lidí. Další možná budou následovat. Jejich případy totiž byly bezprostředně po vyhlášení amnestie posouzeny jako sporné. Teď o nich rozhoduje krajský soud.

Díky amnestii propustila věznice na Borech 250 lidí. Další možná budou následovat. Jejich případy totiž byly bezprostředně po vyhlášení amnestie posouzeny jako sporné. Teď o nich rozhoduje krajský soud. | foto: Martin Polívka, MF DNES

Amnestie může osvobodit další desítky vězňů z Borů, čeká se na soud

  • 1
Ještě několik desítek trestanců z káznice na Borech se může dostat na svobodu díky amnestii. Jedná se o sporné případy, v nichž nebylo zcela jasné, zda se na ně prezidentský pardon vztahuje, či nikoli. Teď je má na stole plzeňský krajský soud. Rozhodnout by měl zhruba do měsíce.

"Je to několik desítek sporných případů, kdy sice soudci řekli, že se na případ amnestie vztahuje, ale zároveň se domluvili se státními zástupci, aby oni podali stížnost a o případu tak mohl rozhodovat odvolací soud," řekl předseda Okresního soudu Plzeň město Jiří Levý.

Právě arbitři z tohoto soudu totiž rozhodovali o propouštění vězňů z Borů.

O sporných případech by teď měl zhruba do měsíce rozhodnout odvolací senát Krajského soudu v Plzni.

Co se týká případů, kdy některé české soudy amnestovaly omylem i vězně, kteří měli zůstat za mřížemi (více se dočtete zde), v Plzni soudci takové chyby zatím neodhalili.

Podle předsedy soudu Levého nemá smysl teď přezkoumávat už vydaná rozhodnutí o propuštění, která jsou pravomocná. Zpětně v nich stejně nelze nic změnit.

Míní však, že u plzeňského soudu by měla být chybovost menší než v jiných krajích.

"Využili jsme totiž toho, že věznice sídlí v Plzni, takže soudci mohli rozhodovat na soudu. Díky tomu si mohli všechny případy lépe prolustrovat i v evidenci stíhaných osob," upřesnil Levý.

Podle předsedy Krajského soudu v Plzni Zdeňka Jaroše se dalo chybám soudců předejít, kdyby prezident oznámil amnestii s předstihem a soudci měli čas se na ni připravit.

Soudci byli pod tlakem, říká předseda krajského soudu

"Zažil jsem už amnestii v roce 1990, kterou vyhlásil Václav Havel. A tehdy jsme to věděli dopředu. Dokonce nám posílali i nějaké vzory z ministerstva, jak máme rozhodovat. I když jsme samozřejmě především museli rozhodovat v souladu se zákonem. Ale věděli jsme to, mohli jsme o tom popřemýšlet a ty věci se připravily a amnestovaní šli tehdy už 1. ledna 1990 z vězení ven," vzpomíná Jaroš s tím, že naopak letošní amnestie byla ranou z čistého nebe.

"Neříkám, že je to špatně. Chápu, že utajení amnestie má také svoji logiku. Ale kdyby prezident řekl, že vyhlašuje amnestii s účinností dejme tomu od 10. ledna 2013, tak by se to dalo připravit," míní Jaroš.

Podle jeho slov jsou soudci rozhodující o propuštění amnestovaných pod velkým tlakem a právě proto mohou chybovat. Snaží se rozhodovat co nejrychleji, protože v okamžiku, kdy prezident oznámí, že promíjí tresty, jsou tito lidé ve vězení bez právního důvodu.

"Amnestie má vlastně účinnost, jako kdyby to byl nějaký jiný rozsudek, a ten člověk by měl jít co nejdříve na svobodu. To je ten tlak, který se tady vytváří. Když se do toho zapojí ještě státní instituce a média, tak to na soudce samozřejmě působí - i když se snaží k tomu přistupovat zodpovědně. Navíc mnohdy místo toho, aby rozhodovali v klidu na soudu, tak do noci úřadují ve věznicích, kde jim nosí ošatky spisů," vysvětlil Jaroš.