Odhalení pamětní desky Václava Havla na zdi věznice v Plzni na Borech. Na snímku zleva senátor Lumír Aschenbrenner a sochař František Bálek. (5. října 2016) | foto: Martin Polívka, MAFRA

Tady byl vězněn pozdější prezident. Deska na Borech připomíná Havla

  • 10
Není obvyklé, aby vězně na zdi káznice připomínala pamětní deska. V případě trestance Václava Havla se to ale stalo. Pobyt bývalého českého prezidenta za zdmi věznice v Plzni na Borech připomíná od středy cedulka s typickým „havlovským srdcem“.

Pamětní deska z dílny akademického sochaře Františka Bálka byla odhalena vedle vchodu do věznice v den Havlových nedožitých 80. narozenin.

Dílo připomíná jeho pobyt za zdmi káznice, kde byl od 30. července 1981 až do 28. ledna 1983. Pamětní deska obsahuje i číslo 2789, které měl politik, dramatik a spisovatel jako vězeň přiděleno. Bálek nezapomněl ani na typické Havlovo srdce připojované k podpisu a „vibrující“ písmeno R ve slově prezident.

„Václav Havel by si určitě nepřál honosnou desku, proto jsme nevolili bronz, ale ocel. Na desce se objevuje jeho roztomilé ráčkování v nenásilné formě, spojili jsme to i s tím ‚havlovským‘ srdcem,“ řekl autor díla František Bálek.

Podle svých slov si při zhotovení desky uvědomil, jakou mají srdce i Havlovo motto Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí obrovskou sílu a energii. „Zvlášť dnes, kdy se nám společnost radikalizuje, je láska opravdu důležitá,“ řekl sochař.

Vytvoření a instalaci pamětní desky inicioval senátor a starosta druhého plzeňského městského obvodu Lumír Aschenbrenner z ODS se skupinou přátel.

Odhalení pamětní desky

„Havel pro mě nebyl nějakou figurkou z voskového muzea. Ani naivním fantastou, i když některé jeho názory naivní byly. Byl to politik vyvolávající vášnivé diskuse a někdy sáhl i ke hrám v zákulisí, protože i on dobře věděl ‚jak chutná moc‘. Jenže zatímco Václav Havel volal po diskusi, po střetu názorů, což by byl v politice stav spíše ideální, tak dnes se už většinou o ničem nediskutuje. Rovnou někoho někdo zostudí, ostrakizujete, napadá. Pokud máte jiný názor, jste konkurentem (dokonce někdy i svým příznivcem) ihned označeni za blbce. Proč? Už se nesmí mít jiný názor? Je to zločin?,“ vyjádřil se ve své vzpomínce na Havla senátor Aschenbrenner.

Klade v ní také otázku, co by asi Havel řekl v dnešním sporu o migraci? „Projevil by se jako sluníčkář a vítač? Navrhl by bombardovat vojáky syrského diktátora Asada? (To by asi navrhl.) Nebo by přišel s něčím, co by zase překvapilo?“ zamýšlí se senátor a podotýká, že sám má k uprchlické tsunami velmi vyhraněné názory.

“Navrhl jsem v Senátu, aby Česká republika poslala přerozdělovací kvóty k Evropskému soudu. Snažím se ale poslouchat a sledovat i jiné názory. To dělal i Havel. Ta pře, ta diskuse s ním, to byla kdysi inspirace pro všechny. Samozřejmě pro všechny, kdo opravdu diskutovat chtěli,“ prohlásil senátor.

Pamětní desku připomínající věznění Václava Havla umístil Aschenbrenner na sloupek plotu u věznice už před dvěma roky. Protože ale neměl potřebná povolení, vedení věznice ji brzy odstranilo a na jejím místě se objevil vzkaz, aby si majitel cedulku přišel vyzvednout (psali jsme zde).

Václav Havel získal 6. května 1990 čestné občanství města Plzně. Na západ Čech tehdy přijel na oslavy osvobození s americkou velvyslankyní Shirley Temple Blackovou. V roce 2009 převzal v Plzni Cenu 1. června.