Návrh řešení náplavky řeky Radbuzy mezi Wilsonovým mostem a mostem U Jána v Plzni | foto: sdružení k světu.

Na náplavce v Plzni by mohl být bar, plovoucí mola i půjčovna loděk

  • 10
Už za dva roky by mohli Plzeňané získat celoroční přístup na břeh řeky Radbuzy v centru města. Na náplavce mezi Wilsonovým mostem a mostem U Jána by mohla vzniknout plovoucí mola, bar či půjčovna loděk. Studie počítá i s trávníkem pro odpočinek na dekách.

Náplavka se loni poprvé stala dějištěm třítýdenního festivalu, letos se v aktivitě pokračuje. Organizátoři ze sdružení „k světu.“ tím chtěli k místu přitáhnout pozornost a to se povedlo. Město už má připravenou studii k využití prostoru a je ochotné investovat do přeměn desítky milionů korun.

„Chtěl bych, aby v roce 2017 byla náplavka hotová. Měla by to být odpočinková zóna. Lidé v centru města by si tam třeba během polední pauzy mohli odskočit na půl hodiny, dát si kafe, podívat se na vodu. Mělo by to být místo, kde člověk během dne zrelaxuje,“ přiblížil svou představu náměstek primátora Pavel Šindelář.

V tuto chvíli má město hotovou studii, zkonzultovanou i s Povodím Vltavy a všemi složkami magistrátu. V nejbližší době by se měla zadat dokumentace pro územní rozhodnutí.

Za stěžejní považuje Šindelář zpevnění břehu tohoto zhruba půl kilometru dlouhého úseku. „Samozřejmě bychom chtěli zachovat i určitou míru zeleně, ta k relaxaci patří,“ říká Šindelář a dodává, že přístupové schody budou muset být kvůli umístění v záplavové zóně vysouvací.

Podle Jakuba Mareše, ředitele sdružení k světu., je paradoxní, že Plzeň, ač má čtyři řeky, nemá k žádné přístup. Namísto toho stojí v centru hned několik fontán. „Představuju si, že by náplavka fungovala jako všude jinde po světě. Jako ulice, náměstí nebo park, ale v centru u vody. Nemá to být další kulturní scéna,“ říká Mareš.

Sdružení k světu. se začalo myšlenkou na oživení náplavky zaobírat před třemi lety. Kromě kulturních aktivit, které lidé zřejmě nejvíc zaznamenali, zjišťovalo po celou dobu, jak se lidé k nápadu oživení náplavky vůbec staví. Součástí bylo i komunitní plánování.

„Loni se tu každý den dělo obrovské množství věcí, chtěli jsme sem lidi opravdu nalákat,“ říká Mareš s tím, že však po celou dobu zároveň probíhal sběr dat.

Zjišťovalo se, zda lidé náplavku chtějí, v jakém režimu, co by na ní mělo být, jak by měla vypadat. „Samozřejmě jsme se neptali jen těch, kteří na náplavku přišli,“ ujišťuje Jakub Mareš a přidává zajímavé údaje. Podle ankety mezi několika stovkami lidí více než 80 % respondentů dole na náplavce nikdy nebylo, a přesto by ocenilo její celoroční provoz.

Studie, kterou sdružení k světu. vytvořilo, využívá do značné míry ohlasů návštěvníků loňského festivalu. Návrh obsahuje několik různých typů schodišť.

Vizualizace

Náplavka by měla být v celé šíři vydlážděná, s výjimkou jejího cípu u Wilsonova mostu a jednoho místa na úrovni zastávky MHD. Sem si lidé loni rádi nosili deky a sedali si tu. Počítá se také s barem, plovoucími moly, závěsnými houpačkami i půjčovnou lodiček.

„Studie, kterou má připravenou město, se velmi podobá té, kterou nezávisle připravilo sdružení k světu. Společně nyní dáváme dohromady jednotlivé prvky z té studie, které by bylo možné například vzájemně doplnit, aby byl výsledek optimální,“ říká ředitelka Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně Irena Vostracká.

Šindelář odhadl, že v případě vydláždění náplavky ze sta procent a existence dvou přístupových schodišť by náklady dosáhly zhruba 50 milionů korun. Počítá však s tím, že bude třeba méně.