„V projektové dokumentaci je napsané, že se při stavbě nového mostu původní opěrná zeď objeví. Pro nás to překvapení nebylo,“ řekl vedoucí projektu z firmy Metrostav Petr Hanzal.
Teď se na několik týdnů dostala na světlo, ale zanedlouho ji opět čeká zasypání zeminou. „Právě před ní zakládáme piloty pro opěrnou zeď budoucího severního mostu. Po vybetonování nové opěry původní zeď zase zasypeme,“ popsal Hanzal.
Zeď z tmavého kameniva se objevila po odtěžení náspu železničních tratí mezi mosty. Je vpravo od provizorní cesty, kterou stavbaři vybudovali z panelů pro nákladní automobily z úrovně silnice a tramvajové trati k železnici u mostů přes Mikulášskou třídu.
Podle informací, které mají historici k dispozici, most sloužil od začátku 60. let 19. století, kdy do Plzně přijely první vlaky, až do velké přestavby nádraží na začátku 20. století. Na rozdíl od současných mostů byl ten historický pouze jednokolejný.
Most měla postavit tehdejší Česká západní dráha, která vybudovala železniční spojení mezi Plzní a bavorským hraničním městem Furth im Wald. První vlak obě města spojil v roce 1861. Most sloužil železnici zhruba čtyřicet let.
Zajímavostí plzeňského hlavního nádraží je, že vzniklo v místě, kde se potkala kolejiště tří různých společností. Česká západní dráha měla původně společné budovy s Dráhou císaře Františka Josefa. Vlastní budovy měla společnost Plzeňskobřezenská, jejíž trať vedla na Žatec.
V letech 1884 a 1885 zestátnila tehdejší monarchie všechny dráhy a koncem 19. století začala v Plzni velká přestavba. Nově vznikla hlavní nádražní budova pro tratě ze všech směrů, přestavba skončila v roce 1907. Tehdy u nádraží vznikly podjezdy, jak je známe dosud.
Současná přestavba mimo jiné přináší rozšíření a zahloubení silnice před nádražím, což si vynutilo postavit delší železniční mosty. Do konce letošního roku má být hotový větší severní most, který před třemi týdny snesl po kusech velký jeřáb k zemi. Příští rok to samé čeká jižní most.
Demolice severního mostu u nádraží v Plzni (18. dubna 2017)
18. dubna 2017 |
