Na okraji Srní se ve čtvrtek v poledne sešlo asi 40 dopředu zaregistrovaných lidí, kteří se rozhodli zkusit, zda se jim ze speciálně vyrobené pozorovatelny ukryté v lesích podaří jeleny pozorovat při vánočním hodování.
Jiří Kec ze Správy šumavského národního parku ale už od počátku krotil optimismus příchozích. "Může se stát, že před pozorovatelnu nepřijde ani jeden kus. Letošní zima je totiž abnormální. Aby 26. prosince byly zelené louky bez sněhu, to tady na Šumavě nebývá obvyklé," upozorňoval Kec.
I když všichni jeleni a laně jsou v malých šumavských oborách o rozloze od pěti do 50 hektarů dobrovolně a mohou z nich kdykoli utíkat, kam se jim zachce, zachovávají si svoji plachost a ostražitost. Rozhodně se nechodí lidem na pozorovatelně předvádět jen proto, že tam někdo sedí. "Ale na traktor, který naváží na krmná místa seno nebo mrkev, jsou zvyklí. Když ho slyší, vědí, že tam určitě najdou něco k snědku," říká Kec.
Číhání na jeleny
Dav lidí se vydává na cestu k pozorovatelně, což je dřevěná stavba s prosklenou stěnou směrem do louky, v níž jsou krmná místa. Nejdřív jdeme po cestě. "Teď už je zapotřebí být úplně zticha, i děti to musí vydržet. Nejlepší bude, když půjdeme husím pochodem jeden za druhým," říká Kec, když opouštíme cestu a vydáváme po trávě dolů ze stráně. Spousty hromádek s bobky ukazují, že i tohle je jedno z míst, které si zdejší zvěř oblíbila a jež často navštěvuje.
Za stromy je schovaná celodřevěná pozorovatelna. Lidé se usazují na lavice, jež jsou ve třech řadách nad sebou. Je to jako v divadle. Jiří Kec půjčuje zájemcům dalekohledy, při tom vypráví o zdejších jelenech. A zároveň dalekohledem sám propátrává okolní les.
"Dole u cesty je několik kusů. Buďte úplně zticha, nemluvte, jest
li
můžete, ani se nehýbejte. Snad přijdou blíže k nám," říká tichým hlasem Kec. Tři zřejmě mladší jeleni nebo laně jsou asi čtvrt kilometru před námi. Najednou jako když do nich střelí a utečou.
Čekáme dál. Po deseti minutách to děti v hledišti přestává bavit. "Mami, já chci čůrat," říká téměř plačtivě jedno z dětí.
Za stromy pod krmelištěm se schovávají další dva kusy. Nehnutě stojí, jsou stěží viditelní jen dalekohledem. Pak i ony mizí.
Paroháči nepřišli ani po dvou hodinách čekání
"Málokdy se stane, že sem ani jeden kus nepřijde. Tady v oboře je kolem 150 kusů jelení zvěře, nejprve vždycky chodí nejsilnější kusy. Když je tu všude kolem po kolena sněhu, je největší naděje, že je opravdu uvidíte," říkal Kec, když po víc než hodině marného čekání nabízel lidem, že kdo chce, může z pozorovatelny odejít. Využila toho většina přihlížejících.
Ani po dvou hodinách marného čekání na louku s krmišti v úterý odpoledne nepřišel jediný jelen. Ale podle mluvčího šumavského národního parku Pavla Pechouška není nic ztraceno.
"V lednu jsou pozorování v obůrce u Srní vypsaná na úterý, čtvrtky a soboty. Od ledna se pro turisty otevře i pozorovací obůrka na Jeleních Vrších a nově také na Borové Ladě. Na Jeleních Vrších byl den prohlídky stanový na sobotu, na Borové Ladě na středu. Po dohodě je možné i v jiných termínech," uvedl mluvčí parku.
