Katedrála svatého Bartoloměje na náměstí Republiky v Plzni je známá nejvyšší kostelní věží v Česku a je jednou z nezaměnitelných dominant krajské metropole. Stejně jako Notre-Dame i ona nyní prochází rekonstrukcí.
„Věž je zabezpečená hlásičem a novým suchovodem, který se upravoval před pěti lety při osazování nových zvonů do kostelní věže. Vše je rozvedeno tak, aby se v případě zásahu spustili ve všech patrech zkrápěče, což je nejšetrnější způsob hašení. Ještě nikdy jsme tento sytém nepoužili a doufám, že ho nikdy nebudeme muset použít,“ řekl farář katedrály Emil Soukup.
V případě požáru by hasiči přijeli s cisternami na náměstí ke katedrále, hadicemi by napojili cisterny na potrubí suchovodu ve věži a začali do něj z aut čerpat vodu.
Suchovod by se rychle naplnil vodou a ta by začala skrápět vnitřek věže. Podle rozsahu požáru by hasičská družstva mohla postupovat proti ohni i vnitřkem věže.
Poslední velký požár zničil část katedrály včetně věže v únoru 1835. Blesk při neobvyklé zimní bouřce zasáhl věž, zaznamenali tehdy kronikáři k obrovskému požáru. Žár byl tak velký, že se roztavily i zvony ve věži.
„V hlavní lodi katedrály zatím žádné hlásiče nebyly, ale předpokládám, že po rekonstrukci tam určitě budou zabudované. Vždyť je to nejvýznamnější památka v Plzni, a je také nejohroženější. Je žádoucí, aby byla zabezpečena, protože se tam používá otevřený oheň, například ve svíčkách, při práci s kadidlem. Katedrála je historická stavba, některé dřevěné konstrukce pocházejí z přestavby v roce 1526,“ připomněl Soukup.
Podle mluvčího hasičů Petra Poncara byly dosud v hlavní lodi katedrály rozmístěny ruční hasicí přístroje. Navíc ochoz věže přibližně ve výšce 60 metrů je jedním z mála míst v Plzni, do kterého už nedosáhne hasičské auto s 52 metrů dlouhým žebříkem. Delší hasiči v kraji nemají.
Největší rizika požáru jsou při rekonstrukci
Zásahy v nejvýznamnějších historických a kulturních památkách v kraji hasiči pravidelně trénují. Před několika lety simulovali požár v klášteře Kladruby na Tachovsku i za pomocí výškové techniky.
„Loni jsme hasičům dělali speciální prohlídku, protože potřebují vědět, jaká je situace uvnitř stavby. Oni vědí, kam mají stavět techniku, odkud čerpat vodu, ale potřebují mít zmapované i jednotlivé místnosti uvnitř budovy. Jak je to důležité, zaznělo i v reportážích z hašení požáru v Notre-Dame,“ popsal kladrubský kastelán Milan Zoubek.
Historické budovy s požárními čidly
|
Právě v kladrubském klášteře měli hasiči jeden z posledních ostrých zásahů. V roce 2003 tam začal hořet oltář, který podstupoval rekonstrukci kvůli odhalení dřevomorky.
„Největší rizika požáru jsou, když v historickém objektu probíhá rekonstrukce. Při požáru oltáře zareagovalo pohybové čidlo, když se utrhl jeden z pilířů,“ vysvětlil kastelán.
Požár tak z většiny uhasil strážný, který se při tom nadýchal kouře. Specializovaná firma dřevomorku likvidovala mikrovlnným zářením, které ale podle všeho rozžhavilo drobné kovové segmenty uvnitř oltáře, což způsobilo požár. Podle kastelána se počet místností kláštera zajištěných různými čidly bude i nadále zvyšovat.
Nejsilnější momenty požáru katedrály Notre-Dame (16. 4. 2019)
16. dubna 2019 |
