Povinné přijímačky by udržely deváťáky motivované k učení, říkají učitelé základních škol. Ilustrační snímek

Povinné přijímačky by udržely deváťáky motivované k učení, říkají učitelé základních škol. Ilustrační snímek | foto: Libor Teichmann, MF DNES

Ředitelé škol obnovení přijímaček vítají, společné testy ale nechtějí

  • 2
Povinné přijímací zkoušky na střední školy jsou krokem správným směrem. Na tom se shodují představitelé škol v Plzeňském kraji. Ohledně podoby zkoušek, která má být stejná pro všechny školy, už ale tak nadšeni nejsou. Ministr školství chce jednotné přijímačky zavést v roce 2016.

Střední průmyslová škola stavební v Plzni byla řadu let jedinou průmyslovkou v kraji, která pořádala přijímací zkoušky. Letos už podruhé uchazeče přijímala pouze na základě výsledků ze základní školy. Důvod byl jednoduchý, ostatní školy podobného typu přijímačky nedělají a SPŠ stavební tak byla vlastně znevýhodněná. Deváťáci si raději vybrali školu, na kterou budou přijati bez přijímacích zkoušek.

I proto ředitelka Ivana Raunerová povinné přijímací zkoušky na střední školy s maturitou vítá. „Souhlasím s tím, že by to mělo být povinností na všech středních školách,“ říká. „Děti vědí, že musí něco dokázat, aby se tam dostaly. To je správně.“

Podobný názor má i Naděžda Mauleová, ředitelka Střední průmyslové školy elektrotechnické. Ta už několik let zkoušky nepořádá, přizpůsobila se ostatním školám. „Přijímačky na střední by být měly,“ je ale přesvědčená ředitelka.

Podle ní to bude pomoc i pro kantory na základních školách. „Bude to fungovat jako dřív, děti se budou učit až do přijímaček. Až pak z nich spadne strach, jestli se dostanou na střední školu,“ míní Mauleová.

Podle ní však situaci zhoršuje i demografický vývoj. Žáků vycházejících z devátých tříd ubývá a míst na středních školách je stejně.

Deváťáci už nemají motivaci k učení

Větší motivaci deváťáků zmiňuje také ředitelka Církevní střední odborné školy Spálené Poříčí Jana Černíková. „My jsme přijímačky drželi dlouho. Až ve chvíli, kdy začal mezi školami konkurenční boj, začali jsme přicházet o žáky kvůli tomu, že u nás musí dělat přijímačky. Upustili jsme tedy od nich,“ krčí rameny Černíková, podle níž jsou však přijímačky jednoznačně krokem správným směrem.

„Kolegové ze základních škol si nám stěžují, že v devítkách už pořádně nemůžou učit. Děti vědí, že na střední školu se dostanou, a nemají motivaci,“ konstatuje Jana Černíková.

A ve výsledku by to pomohlo i na středních školách. „My bychom nepřebírali žáky, kteří půl roku nic nedělali. Přebírali bychom nastartované studenty, kteří jsou nabuzení k výkonu,“ zamýšlí se nad rozdíly.

Dalším důsledkem by mohlo být i to, že by přibylo žáků v učebních oborech. „Těm, kteří se dnes hlásí na maturitní obory, ale z hlediska svých znalostí tam nemají co dělat, nezbude nic jiného, než nastoupit do učebních oborů,“ míní Jaromír Kolář, ředitel SOU a SOŠ Sušice.

I učební obory jsou perspektivní

Ředitel Gymnázia Luďka Pika Aleš Janoušek není ani zastáncem, ani odpůrcem jednotných přijímaček. Tady zkoušky dělají pravidelně a žádná výrazná změna to tedy pro ně nebude.

K čemu se však školy staví spíše vlažně, je jednotná podoba přijímacích zkoušek. „Všechno, co se dělá plošně, je problematické,“ míní Jana Černíková, která by považovala za rozumné využít například testování v pátých a devátých třídách.

Výsledky z devátých ročníků by mohly být podkladem pro střední školy. „Takhle to budou další finanční výdaje,“ doplňuje ji Ivana Raunerová. S tím souhlasí i Janoušek, podle něhož by se mohly peníze investovat jinam.

„Já si myslím, že to má své kladné i záporné stránky. Přijde mi to trochu podobné jako se státní maturitou, kdy plošně nastavím nějakou laťku,“ zamýšlí se ředitel Střední školy Oselce Václav Bumbička.

Sám by mnohem víc ocenil, kdyby se víc dařilo přesvědčovat rodiče a deváťáky o atraktivitě učebních oborů a perspektivě budoucího zaměstnání.